2010: strany jako na houpačce

16. 12. 2010
ČSSD osm měsíců oslabovala, poté si znovu upevnila pozici nejsilnější strany. VV ztratily od voleb 400.000 příznivců, ale dokázaly získat nové a zastavily podzimní pád. KDU-ČSL se v závěru roku „zotavila“, do sněmovny by se tak dostalo 6 stran. Současná vládní koalice by musela získat ke spolupráci také KDU-ČSL.

Factum Invenio dlouhodobě sleduje voličský potenciál jednotlivých politických stran. Volební model, který Factum Invenio zpracovává, je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době dotazování. Výpočet mandátů vychází z výsledku volební prognózy a zohledňuje přepočítávání získaných mandátů d´Hondtovou metodou za jednotlivé volební kraje. Zjištěné údaje se týkají výhradně potenciálních voleb do PSP a nemohou být žádným způsobem spojovány s jiným typem voleb.

Letos poslední dotazování proběhlo ve dnech 3.12. – 8.12.2010 na reprezentativním vzorku 982 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

V prvním pololetí 2010 prošla podpora jednotlivým politickým stranám dramatickými výkyvy. Druhé pololetí bylo v tomto směru klidnější. Pokud jde o strany zastoupené v PSP, prvních 8 měsíců roku je charakterizováno postupným sbližováním úrovně podpory ČSSD, ODS a TOP 09. Na počátku roku se ČSSD zdála být s 31,8 % jasným hegemonem a ještě počátkem května jí volební model Factum Invenio předpovídal zisk 26,3 %. Její srpnová pozice s 20,8 % byla ovšem horší než skutečně dosažený volební výsledek (22,1 %). Poté ovšem začala ČSSD s určitými výkyvy znovu posilovat, aktuálně jí volební model připisuje 24,2 %. Citelné oslabení lze zaznamenat také v případě ODS, která rok zahajovala s 25,5 % a končí ho na 20,2 % odpovídajících květnovému volebnímu zisku. U dvou stran zastoupených v PSP je patrný nárůst voličské podpory. V případě TOP 09 se z počátečních 11,4 % přes skutečný volební výsledek 16,7 % dostala podpora v srpnu až na 19,9 %. Od té doby jen mírně poklesla, aktuálně činí 17,7 %. Jinak tomu bylo v případě VV, které měly počátkem roku podporu pod pětiprocentní hranicí (4,2 %). Volby je zastihly na maximu voličské přízně (skutečný výsledek 10,9 %), od té doby však postupně ztrácejí a rok uzavírají s 6,3 %. Stabilní je tedy pouze podpora KSČM, která se dlouhodobě pohybuje nad desetiprocentní hranicí, znamenala volební výsledek 11,3 % a podporu v závěru roku 13,1 %.

Vývoj volebního modelu za rok 2010 – parlamentní strany


Mezi stranami, které aktuálně nejsou v PSP zastoupeny, je „smolařem roku“ KDU-ČSL. Volební model jí po většinu sledovaného období připisoval podporu nad pětiprocentní hranicí (počátkem roku 6,6 %, na konci roku 6,8 %), volby samotné ji však zastihly ve fázi poklesu (volební výsledek 4,4 %), která trvala až do září (4,3 %). U tří dalších politických stran hodnota zjištěná ve volebním modelu po celý rok zůstala pod pětiprocentní hranicí. Strana zelených dosáhla svého maxima 4,7 % v březnu, pak však rychle oslabila a ve volbách získala pouhých 2,4 %. Rok uzavírá jen o málo silnější – 3,7 %. Relativně stabilní podporu má podle volebního modelu SPOZ, která na počátku roku ještě neexistovala. Její volební výsledek 4,3 % je o poznání lepší než maximum podle volebního modelu (3,3 % v září), aktuálně by měla dosáhnout zisku 2,5 %. Také Suverenita získala ve volbách více hlasů, než signalizovaly jarní volební modely (3,7 %), rok uzavírá s podporou 2,0 %.

Vývoj volebního modelu za rok 2010 – neparlamentní strany


Druhá polovina roku znamenala pro některé politické strany stabilizaci elektorátu, jiné oproti květnovým volbám do konce roku o podstatnou část svých příznivců přišly. Potvrdilo se, že na české politické scéně nejsou výjimkou změny příklonu od levicových stran k pravicovým a opačně. Výjimkou je elektorát KSČM, který je podle očekávání nejstabilnější. Z přibližně 590.000, kteří pro tuto stranu hlasovali v květnu, by jí v prosinci dalo hlas plných 580.000. Jen malé skupiny voličů přecházejí mezi KSČM a jinými stranami, celkově ovšem KSČM od voleb posílila zejména na úkor ČSSD.

Naopak nejméně stabilní elektorát ze všech stran zastoupených v PSP mají Věci veřejné. Jen 170.000 občanů, kteří jim dali hlas v květnových volbách, by je volilo i nyní. Je možno říci, že VV „ztrácejí všemi směry“ – jejich někdejší příznivci přešli k podpoře TOP 09 (30.000), ČSSD (25.000), ODS (25.000) i jiných politických stran (30.000). Současně však VV získaly 145.000 nových příznivců, a to především od ČSSD (přibližně 60.000).

Přesuny voličů mezi parlamentními stranami od voleb do 16.12.2010


ČSSD jako nejsilnější politická strana si „podržela“ 920.000 květnových voličů a dalších 300.000 získala nově prakticky od všech ostatních politických stran. Na druhé straně ztratila 235.000 příznivců, kteří nyní podporují zejména VV (60.000) a TOP 09 (25.000). Celkem přešlo 95.000 někdejších voličů ČSSD k podpoře stran vládní koalice a naopak 70.000 příznivců vládní koalici ČSSD „přetáhla“.

ODS má sice v současné době stejně silnou podporu jako v květnových volbách, ta ale také částečně stojí na nových příznivcích. Z původních 1.060.000 voličů si „podržela“ 855.000, ztratila především ve prospěch TOP 09 (70.000) a ČSSD (25.000). Naopak k její podpoře se přiklonilo 40.000 někdejších voličů TOP 09 a 25.000 voličů Věcí veřejných.

Pokud jde o TOP 09, z květnových voličů ztratila 210.000, a to především ve prospěch stran, které nejsou zastoupeny v poslanecké sněmovně (120.000) v ODS (40.000). Současně však na úkor všech parlamentních stran kromě KSČM významně posílila, když získala 70.000 bývalých voličů ODS, 30.000 příznivců VV a 25.000 někdejších voličů ČSSD.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se zúčastnilo 59,4 % oprávněných voličů. Předpokládaná volební účast by tedy byla znatelně nižší než ve volbách do Sněmovny v květnu 2010 (62,6 % oprávněných voličů). Podíl občanů, kteří se k žádné straně nepřiklánějí, se dlouhodobě udržuje pod hranicí 40,0 % (aktuálně 39,9 % oprávněných voličů, v tom 12,3 % neví koho volit, 27,6 % by podle vlastního vyjádření k volbám nešlo).

Pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná, by se v daném období pravděpodobně podařilo překonat šesti politickým stranám. Již podruhé výzkum ukázal, že kromě pěti současných parlamentních stran by se do sněmovny dostali také zástupci KDU-ČSL. Celkem 11,6 % hlasů odevzdaných dohromady všem stranám pod pětiprocentní hranicí by „propadlo“.

Po zohlednění d´Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty ve volebních krajích by ČSSD pravděpodobně získala 61 mandátů, měla by tedy o pět křesel více než v současnosti. KSČM s 29 mandáty by získala o 3 více než v květnu. Pohoršila by si OSD se 47 mandáty (o 6 méně než v současnosti) a VV (10 mandátů by znamenal pokles o 14 křesel). TOP 09 společně se Starosty by nyní disponovali 41 mandáty, což odpovídá současnému stavu. KDU-ČSL by získala 12 mandátů a byla by tak pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování vlády.

Rozdělení mandátu (odhad k 16.12.2010)


(Poznámka: odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku až 2 poslaneckých křesel.)

Text otázek




Pro další informace prosím kontaktujte:
Jan Herzmann
Tel.: +420 731 403 699
Fax: +420 233 111 002
e-mail: herzmann@ppmfactum.cz