Češi a telemarketing

14. 02. 2005
Na otázku, co si vybaví pod pojmem „telemarketing“ lidé nejčastěji odpovídali „neutrálně“, že je to forma reklamy. Negativní hodnocení byla zastoupena častěji než pozitivní. Pouze nepatrná část populace neví, co si má pod pojmem „telemarketing“ představit.

Vzhledem k tomu, že respondenti mohli uvést více odpovědí, bylo možné identifikovat čtyři typy postojů k tomuto marketingovému nástroji. Největší část Čechů patří do skupiny „odpůrců“ (45 %), kteří zaujímají k telemarketingu negativní postoj. Je pro ně typické, že telemarketing pokládají za nepříjemné obtěžování a podvod, neboť nabízené zboží je podle nich předražené a nekvalitní.

Více než čtvrtina občanů (28 %) telemarketing vnímá v neutrální poloze, tedy jak bez pozitivního, tak bez negativního náboje. Tito „neutralisté“ se shodují na tom, že telemarketing je formou reklamy nebo upoutávkou na zboží, které nelze sehnat jiným způsobem, a nespojují s tím ani pozitivní, ani negativní hodnocení.

„Zastánci“ telemarketingu tvoří 22 % populace. Podle nich je telemarketing příjemnou formou nakupování nebo vhodným způsobem vyplnění přestávek v televizním vysílání.

Poslední skupinu, tzv. „zmatené a nerozhodné“, tvoří 5 % občanů, kteří mají názory protichůdné nebo se nedokáží pro žádnou z nabízených variant rozhodnout.

Zatímco do skupiny odpůrců telemarketingu patří téměř polovina mužů, shodný postoj zaujímá pouze 41 % žen – ty jsou dále v nepatrně vyšší míře než muži zastánkyněmi telemarketingu (24 % žen oproti 19 % mužů). Z hlediska věku nejsou rozdíly v postojích příliš významné – i tak však lze říci, že se zvyšujícím se věkem se podíl zastánců telemarketingu nepatrně snižuje.