Dopad krize na domácnosti ČR

19. 03. 2009
Společnost Factum Invenio položila v rámci omnibusového šetření sérii otázek týkajících se vnímání, postojů a dopadů ekonomické krize na domácnosti ČR. Otázky byly pokládány začátkem března 2009 a šetření proběhlo na reprezentativním vzorku 972 obyvatel ČR starších 15 let.

Slovo krize není již jen předmětem politických či ekonomických diskuzí, ale stává se součástí života jednotlivců i domácností, které mění své chování, ať již v důsledku skutečných dopadů krize nebo s ohledem na očekávání s ní související.

Ekonomická krize na vlastní kůži
Pětina obyvatel uvádí, že je krize již zasáhla a více než polovina lidí očekává dopad v blízké budoucnosti. Obavy z krize si nepřipouští necelá čtvrtina lidí.

Zasažení krizí očekávají častěji ženy (56 %) než muži (48 %), přičemž více než čtvrtina mužů se domnívá, že je ani v budoucnosti krize nezasáhne, zatímco v případě žen je tohoto názoru necelá pětina z nich.

Projevy krize častěji již pocítily domácnosti s nižšími příjmy. V případě domácností s hrubým měsíčním příjmem do 15 tisíc korun zmínilo zasažení krizí téměř 30 % z nich a u příjmové kategorie 15 až 25 tisíc korun uvedla zasažení krizí více než čtvrtina z nich (27 %).
Tři pětiny domácností s hrubým měsíčním příjmem 25 až 35 tisíc se zatím necítí být ohroženy, nicméně nějaké potíže spojené s krizí očekávají a na pětinu z nich již krize dopadla. U ostatních příjmových kategorií se procento domácností, které předpokládají zasažení krizí, pohybuje mezi 47 % až 53 %.
Necelá třetina domácností s nejvyššími příjmy nad 35 tisíc korun nemá z dopadu krize obavy a domácnosti s nejvyššími příjmy jsou v současné době také nejméně krizí zasaženy.

Dotkla se Vaší domácnosti současná ekonomická krize?


Obavy v souvislosti s krizí
V souvislosti s krizí mají lidé obavu z neschopni udržet si stávající životní úroveň. Celkem 7 % populace uvedlo, že se jejich životní úroveň již snížila a dalších 53 % lidí se obává, že si stávající životní úroveň nebudou schopni zachovat. Obavy o udržení životní úrovně rostou se snižujícím se příjmem domácnosti a úrovní dosaženého vzdělání.

Obáváte se v souvislosti s ekonomickou krizí neschopnosti udržet si stávající životní úroveň

Dvě pětiny domácností se obávají, že nebudou schopny spořit a investovat tolik, jako byly doposud zvyklé a téměř shodné procento lidí má strach ze ztráty současných úspor. Přibližně třetina domácností se obává snížení mzdy, ztráty zaměstnání, neschopnosti platit pravidelné platby za energie a výdaje za léky a zdravotní péči.

Tři pětiny domácností již omezily (31 %), případně plánují omezit (29 %), své výdaje. Výdaje častěji již omezily domácnosti s příjmy do 25 tisíc korun a lidé starší 60 let. Nejčastěji lidé redukovali výdaje za oděvy, obuv, za návštěvy restaurací, kaváren či klubů a také výdaje za potraviny. V případě zhoršení finanční situace domácnosti se dostávají na přední místa v plánování redukce výdajů také vydání za dovolenou a telekomunikační služby a internet.

Další informace jsou obsaženy v podrobné, volně prodejné studii, která se zabývá vnímáním a dopady ekonomické krize na domácnosti ČR, omezováním výdajů, hodnocení doby z hlediska investic, finančního chování domácností, hodnocením finanční situace domácností apod.