Důvody volební účasti a neúčasti

23. 06. 2006
Factum Invenio přináší potřetí od skončení voleb výsledky aktuálních průzkumů. Dnes publikované poznatky vyplývají z šetření, které Factum Invenio uskutečnilo v rámci svého programu Factum Omnibus. Dotazování proběhlo ve dnech 3.6 – 9.6. 2006 na reprezentativním vzorku 955 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.
V této tiskové zprávě jsou samostatně interpretovány poznatky získané od respondentů, kteří se voleb (podle vlastního vyjádření) zúčastnili, a od těch, kteří se nezúčastnili. Dotazování bylo započato po ukončení voleb, tj. v sobotu 3.6. po 14. hodině.

Důvody volební účasti
Ve srovnání s léty 1998 a 2002 letošní volby občany daleko více aktivizovaly. Projevuje se to nejen volební účastí, ale také vyšším zastoupením pozitivních důvodů této účasti. Více než devět z deseti zúčastněných voličů považovalo letos volby za příležitost, jak vyjádřit svůj názor. Zřetelně se znovu zvětšilo rozšíření pocitu, že volební účast je morální povinností občana. Přes čtyři pětiny zúčastněných voličů chtěly podpořit stranu, která je jim blízká. Ve srovnání s rokem 1998 byla letos o třetinu častějším motivem snaha podpořit určitého kandidáta.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Rozdíly v důvodech účasti podle sociodemografických kategorií jsou jen minimální. Mladí lidé do 29 let méně často považují účast ve volbách za morální povinnost, zejména oproti starším lidem nad 60 let.

Zatímco ve volbách 1998, po zkušenostech s vládou ODS, chtěla většina zúčastněných voličů zásadní změny kursu (ne ovšem návrat před rok 1989), na konci prvního i druhého období vlády vedené ČSSD chtěla více než polovina zúčastněných voličů alespoň v podstatě zachování dosavadního kursu politiky (pouze každý devátý volič chtěl ovšem úplné zachování dosavadního kursu). Jak v roce 2002, tak v roce 2006 chtěly jen přibližně dvě pětiny zúčastněných voličů svou účastí podpořit zásadní změny, ne však návrat před rok 1989. Jen asi každý třicátý volič chtěl podpořit návrat ke způsobu vlády před rokem 1989.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Odpovědi na tuto otázku jsou výrazně diferencovány podle strany, kterou voliči ve volbách podpořili. Téměř devět z deseti voličů ČSSD přišlo k urnám proto, aby byl alespoň v podstatě zachován dosavadní kurs, čtvrtina chtěla dokonce jeho zachování beze změn. To je podstatně více než v roce 2002 a pochopitelně nesrovnatelně více než v roce 1998. Naopak většina voličů ODS přišla podpořit zásadní změny, i to je ovšem více než před čtyřmi roky. Jak v roce 2002, tak letos ovšem více než třetina voličů ODS chtěla svojí volební účastí podpořit zachování dosavadního kursu s drobnými změnami. Podobně jako voliči ODS smýšleli při volbách také příznivci Strany zelených. Voliči KSČM požadovali v roce 2002 z jedné třetiny návrat před rok 1989, nyní už tak smýšlela jen necelá čtvrtina z nich. Struktura názorů voličů KDU-ČSL je velmi podobná mínění voličů Koalice před čtyřmi lety – více než dvě pětiny jsou pro zásadní změny, ale mírně převažují ti, kdo chtějí v podstatě zachování dosavadního kursu.

TABULKA - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Důvody volební neúčasti
Téměř tři čtvrtiny lidí, kteří se voleb do Poslanecké sněmovny nezúčastnili, uvedly jako důvod své neúčasti znechucení chováním politiků před volbami. Zastoupení tohoto názoru narostlo zejména mezi lety 1989 a 2002, letos bylo opět o poznání vyšší. Dalším deklarovaným důvodem neúčasti je pocit občanů, že by svým hlasem stejně nic neovlivnili – tato názorová skupina je víceméně stabilní. Skupina těch, kteří svoji volební neúčast zdůvodňují tím, že si nedokázali mezi stranami vybrat, se od roku 1998 postupně zvětšuje. Nejčastějším důvodem volební neúčasti se ovšem letos stal nezájem o politiku. Skupina oprávněných voličů, kteří svého volebního práva nevyužili, se patrně nejen zmenšila, ale také se stala politicky homogennější právě díky tomu, že tři čtvrtiny z nich se o politiku nezajímají.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ