„Havel na hrad“ – průzkumy před 22 roky

20. 12. 2011
Myšlenka obsazení prezidentské funkce Václavem Havlem získávala po 17. listopadu 1989 podporu jen pomalu. Nakonec však v očích veřejnosti neměl žádného soupeře.

Na počest pana prezidenta Václava Havla připomíná agentura Factum Invenio výsledky výzkumů veřejného mínění z listopadu a prosince 1989. V pondělí 20. listopadu 1989 se skupina výzkumníků z tehdejšího ÚVVM rozhodla provést první reprezentativní průzkum veřejného mínění bez schválení „stranou a vládou“. Do konce roku pak proběhly ještě další tři vlny. Výsledky jsou souhrnně publikovány v knížce Slejška, D., Herzmann, J. a kol.: Sondy do veřejného mínění, Svoboda, Praha 1991, ISBN 80-205-0141-X. Dnešní nároky na metodiku podobných průzkumů jsou pochopitelně vyšší, tehdejší podmínky – zvláště v prvním týdnu po 17. listopadu – byly ovšem od těch dnešních také odlišné. Tato tisková zpráva, je doslovnou citací tehdy zveřejněného textu.

„Jednou z hlavních otázek prvních dnů sametové revoluce byla výměna osob na rozhodujících místech v našem politickém systému. Lidé chtěli, aby zkompromitované vedení odstoupilo … Proto byly již v prvních výzkumech položeny otázky, které měly ukázat, kterým politickým osobnostem veřejnost důvěřuje a kterým ne. Postupně však dostaly tyto otázky ještě jiný smysl – odrážely přání lidí týkající se volby prezidenta republiky. Je z nich možno vyčíst, jak v průběhu listopadu a prosince prudce stoupala popularita Václava Havla, vývojem ovšem prošly i názory na další osobnosti.“ (str. 62)

Vývoj popularity některých politiků


„Údaje jsou za celou ČSSR (výjimku tvoří poslední údaj, který byl získán jen na území Čech a Moravy), v jednotlivých výzkumech bylo postupně dotázáno 447 občanů, 456, 1107 a v posledním výzkumu 401 občanů.“ (str. 63)

„Je patrné, že popularita pana Václava Havla nebyla zpočátku nijak zvlášť velká. Až do počátku prosince byl dokonce častěji řazen mezi nejméně důvěryhodné politiky než mezi ty, jimž lidé věří nejvíce. Byl vedle představitelů starého vedení KSČ (M. Jakeše, G. Husáka a K. Urbánka) jediným, o němž se větší část lidí (více než 10 %) vyslovila s nedůvěrou. Názory na jeho osobu se však, jak je vidět, prudce měnily.

Je nutno poznamenat, že v prvním týdnu po 17. listopadu se ještě značná část občanů neuměla pro žádného politika rozhodnout (37 % odpovědí znělo „nevím“), později už se vyjadřovali téměř všichni. Žádná z politických osobností ovšem nebyla koncem prosince natolik populární, aby mohla konkurovat Václavu Havlovi při prezidentských volbách – případní protikandidáti si toho byli patrně vědomi, neboť (jak je známo) postupně všichni od kandidatury odstoupili.“ (str. 64)




Pro další informace prosím kontaktujte:
Jan Herzmann
Tel.: +420 731 403 699
Fax: +420 233 111 002
e-mail: herzmann@ppmfactum.cz