Hodnocení tzv. „ústavní krize“

13. 10. 2009
Společnost Factum Invenio sledovala v rámci pravidelného šetření Factum Omnibus vnímání situace okolo tzv. „ústavní krize“, tedy odkladu a následného zrušení termínu konání předčasných voleb. Sběr dat probíhal v termínu 11.9. – 16.9. 2009 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 15 let. Výzkumu se účastnilo 1023 respondentů. Další údaje o názorech spojených s tzv. „ústavní krizí“ a podrobnosti o rozdílech mezi příznivci politických stran a mezi sociálními a demografickými skupinami obsahuje volně prodejná závěrečná zpráva.


Události, které přispěly k tzv. „ústavní krizi“

Lidé nevnímali tzv. „ústavní krizi“ jako vyústění pouze jedné příčiny, ale spíše jako kombinaci více faktorů s přibližně stejnou závažností. Nejčastěji spatřovali původ této situace v neschopnosti politických stran se shodnout na reformě Ústavy, která by takové situace vyloučila. Za velmi závažnou příčinu to označilo 42 % obyvatel ČR. Jako významné příčiny viděli jak stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu, tak rozhodnutí Ústavního soudu se jeho stížností zabývat (v obou případech 37 %). Relativně méně pak lidé vzniklou situaci vnímali jako důsledek schválení zákona o zkrácení volebního období (25 %).

Události, které přispěly k tzv. „ústavní krizi“


Neschopnost politických stran shodnout se na reformě Ústavy považovali za závažnou příčinu hlavně lidé starší 60 let (68 %).
Málo informovaní lidé častěji nebyli schopni posoudit, která z příčin má větší váhu. Jednotlivé příčiny pak také považovali za méně závažné než ti, kteří měli dobré nebo aspoň částečné informace.
Příznivci ČSSD označují častěji než ostatní voliči za méně významné jednání Miloše Melčáka i rozhodnutí Ústavního soudu se stížností zabývat. Voliči KSČM častěji považují za významnou příčinu neschopnost politických stran dohodnout se na znění Ústavy ČR.


Postoje k událostem, které přispěly k tzv. „ústavní krizi“

Postoje k událostem, které přispěly k tzv. „ústavní krizi“

Z činů spojených s odložením předčasných voleb veřejnost nejméně schvalovala stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu. Jeho jednání odsuzovaly dvě třetiny české populace (63 %). Přibližně polovině lidí (55 %) se nelíbilo ani rozhodnutí Ústavního soudu zabývat se touto stížností a „zmrazit“ předčasné volby plánované na 9. a 10. října. Také v případě zákona o zkrácení volebního období převažoval nesouhlas nad souhlasem v poměru 43 % : 32 %. Jen snaze politiků o rychlou změnu Ústavy tak, aby předčasné volby mohly proběhnout co nejdříve, byli lidé spíše nakloněni. Pozitivní názory však převažovaly poměrně mírně (45 % : 39 %).

Přestože na otázku odpovídali jen lidé, kteří se o tzv. „ústavní krizi“ zajímali, ukázalo se toto téma poměrně náročné. Přibližně pětina lidí nedokázala jednotlivé události posoudit.

Zákon o zkrácení volebního období schvalovali spíše voliči ODS a TOP 09. Také se jednalo o osoby s vyššími příjmy a s dostatkem informací o „ústavní krizi“.
Voliči KDU-ČSL vystupovali nejčastěji jako odpůrci rychlé změny ústavy. Tito spíše tradiční voliči mají obecně k ústavě větší respekt než voliči ostatních stran.



Znění otázek

Q1. Jak byste řekl/a, že jste informován/a o situaci kolem možného odložení termínu předčasných voleb z důvodu ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka?

Mám dostatek informací, dobře tomu rozumím
Mám částečné informace, přibližně vím,o co jde
Nemám dostatek informací, moc tomu nerozumím
Nezajímám se o to, je mi to jedno

Q2. Příčin současné situace je několik a různí lidé je mohou vnímat různě. Do jaké míry podle Vás přispěly následující události k tzv. ústavní krizi? Zhodnoťte prosím na škále 1-5, kde 1 znamená bezvýznamná příčina a 5 velmi závažná příčina.

1 – BEZVÝZNAMNÁ PŘÍČINA 2 3 4 5 – VELMI VÝZNAMNÁ PŘÍČINA

- Neschopnost politických stran shodnout se na reformě Ústavy, která by takovéto situace vyloučila
- Schválení zákona o zkrácení volebního období Poslaneckou sněmovnou v květnu tohoto roku
- Stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu na způsob vypsání předčasných voleb
- Rozhodnutí Ústavního soudu zabývat se stížností Miloše Melčáka a „zmrazit“ předčasné volby plánované na 9. a 10. října

Q3. Řekněte mi, prosím, jak hodnotíte následující události spojené s tzv. ústavní krizí – rozhodně je schvalujete, spíše je schvalujete, spíše je neschvalujete nebo je rozhodně neschvalujete?

ROZHODNĚ SCHVALUJI, PÍŠE SCHVALUJI, SPÍŠE NESCHVALUJI, ROZHODNĚ NESCHVALUJI

- Schválení zákona o zkrácení volebního období Poslaneckou sněmovnou v květnu tohoto roku
- Stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu na způsob vypsání předčasných voleb
- Rozhodnutí Ústavního soudu zabývat se stížností Miloše Melčáka a „zmrazit“ předčasné volby plánované na 9. a 10. října.
- Snahu politiků o rychlou změnu Ústavy tak, aby předčasné volby mohly proběhnout co nejdříve