Interpretace předvolebních průzkumů

02. 05. 2006
Přes dlouhodobé úsilí jednotlivých výzkumných agentur i národní asociace SIMAR dochází v České republice opakovaně k nesprávné interpretaci výsledků předvolebních průzkumů. Aktuálně se tohoto prohřešku – pravděpodobně neúmyslně – dopustil Český rozhlas. Ačkoli Český rozhlas cituje autory průzkumu, konkrétně analytičku SC&C paní Janu Hamanovou: „Jsou to stranické preference a vyjadřují současnou náladu ve společnosti.“ ve vlastním komentáři redaktoři Hana Hikelová a Martin Hromádka s výsledky pracují, jako kdyby se jednalo o volební prognózu. Konkrétně komentář ČRo uvádí: „Podle exkluzivního výzkumu stranických preferencí pro Český rozhlas by je v současné době vyhrála Občanská demokratická strana se ziskem 27,4 procenta před ČSSD s 19 procenty hlasů. Třetí by podle výsledků agentury SC&C skončili komunisté s 13,3 procenty. Do sněmovny by se podle výzkumu, který zaznamenával názory voličů v předposledním dubnovém týdnu, dostala také Strana zelených, které by dalo hlas 11 procent lidí. KDU-ČSL by podle celorepublikového šetření, kdy bylo dotázáno více než 1200 lidí, získala čtyři procenta hlasů a na poslanecké mandáty by tak nedosáhla.“

Factum Invenio považuje za potřebné se proti tomuto nesprávnému používání výsledků předvolebních průzkumů ohradit. Stranické preference nelze považovat za odhad výsledku voleb a přímo z nich nelze usuzovat, která politická strana by volby vyhrála, resp. která by splnila podmínku pro vstup do Poslanecké sněmovny. V situaci, kdy se údaje o stavu stranických preferencí, zveřejněné jednotlivými výzkumnými agenturami, výrazně liší (v případě ODS od 20,0 % v průzkumech Factum Invenio po zmíněných 27,4 % v průzkumu SC&C, u ČSSD od 16,7 % v průzkumech Factum Invenio po 23,0 % ve výsledcích CVVM a např. v případě KDU-ČSL od 4,0 % u SC&C po 9,5 % v datech CVVM) tato nesprávná interpretace přispívá jednak k zmatení té části veřejnosti, která se ve výsledcích sociologických průzkumů orientuje jen povrchně, jednak k dalšímu poškozování profesionální pověsti celého oboru výzkumu veřejného mínění.

Obracíme se na žurnalisty pracující ve všech typech médií, aby se nadále vyvarovali nesprávné interpretace údajů o stranických preferencích. Tyto údaje jsou silně ovlivněny okamžikem realizace průzkumu, použitou metodikou výběru respondentů a sběru dat, formulací otázky, způsobem práce tazatelské sítě a také procentem respondentů, kteří v jednotlivých výzkumech žádnou preferenci neuvedli, protože řekli, že „nevědí“ nebo nepůjdou volit. Naznačovat v komentářích, že volby by měly „numericky“ dopadnout tak, jaké výsledky ukazují aktuální stranické preference, je principiálně nesprávné.