Jak veřejnost vnímá rovnou daň

21. 12. 2005
Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus aktuální otázky týkající se problematiky rovné daně. Dotazování proběhlo ve dnech 6. – 11.5. a 20. – 25.10.2005 na reprezentativních vzorcích 1052, resp. 1014 občanů České republiky starších 15 let, získaných kvótním výběrem.

Pouze necelá polovina veřejnosti si pod pojmem „rovná daň“ správně představí, že všichni lidé odvádějí stejné procento daně (46,0 %). To, že všichni lidé platí stejnou částku daně, si myslí 14,4 % lidí. Že se jedná o způsob platby daní, který vyrovnává rozdíly mezi příjmy lidí, se domnívá 5,2 % obyvatel. Necelá pětina lidí (17,0 %) sice o rovné dani slyšela, ale nic konkrétního si pod tímto pojmem nevybavuje. Obdobná část veřejnosti o rovné dani nikdy ani neslyšela (16,5 %). Od května do října 2005 se povědomí veřejnosti o rovné dani zlepšilo. Snížil se i podíl lidí, kteří o ní nikdy ani neslyšeli.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Mezi státy, které zavedly rovnou daň a jejich hospodářství to prospělo, bylo zmiňováno zdaleka nejčastěji Slovensko (tuto zemi uvedla čtvrtina z těch, kteří o rovné dani někdy alespoň slyšeli). S odstupem bylo dále uváděno Polsko, Estonsko, Německo, Irsko, Litva a Lotyšsko. Ve skutečnosti Německo ani Irsko rovnou daň nemají, v Polsku se o jejím zavedení teprve uvažuje.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Mezi státy, které zavedly rovnou daň a jejich hospodářství to uškodilo, bylo opět nejčastěji jmenováno Slovensko, ve srovnání s předchozí otázkou jde však o výrazně nižší četnost těchto názorů. Názor, že Slovensku zavedení rovné daně uškodilo, ovšem mezi veřejností od května 2005 mírně zesílil.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Se zavedením rovné daně v České republice by nyní souhlasila čtvrtina občanů (26,0 %). Proti je více než třetina (37,6 %), přibližně stejná část veřejnosti nedokáže na tuto otázku odpovědět (36,5 %).

Oproti květnu 2005 se významně snížil podíl lidí, kteří nemají na otázku zavedení rovné daně utvořený názor. Zároveň se zvýšil jak podíl stoupenců, tak i odpůrců zavedení rovné daně. Ukazuje se, že samotný koncept rovné daně nedokázal zatím získat v české společnosti dostatečnou podporu.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Zavedení rovné daně v České republice by podle veřejnosti prospělo zejména růstu životní úrovně bohatých lidí. Dále se veřejnost přiklání k názoru, že zavedení rovné daně by prospělo zahraničním investicím do ČR (rovná daň tak do určité míry supluje v očích veřejnosti investiční pobídky, na které zatím sází ČSSD) a také vývozu českého zboží do zahraničí – v obou případech však téměř polovina lidí nevěděla, jak odpovědět. Spíše pozitivní je i postoj veřejnosti k dopadu zavedení rovné daně na celkový vývoj českého hospodářství. Veřejnost nemá jednotný názor na to, zda zavedení rovné daně povede ke snížení dluhů českého státu – ani zde však nedokázaly více než dvě pětiny lidí odpovědět. Naopak jednoznačnější je postoj, že rovná daň nepomůže růstu životní úrovně chudých lidí.

Je zajímavé, že zatímco pro zavedení rovné daně je pouze čtvrtina lidí, její dopady jsou v těchto konkrétních oblastech (kromě snížení dluhů státního rozpočtu a růstu životní úrovně chudých lidí) celkově vnímány spíše pozitivně. Je tedy pravděpodobné, že zavedení rovné daně může být vnímáno jako problematické v některých dalších oblastech, které výzkum nezjišťoval – diskutována je například možná nestabilita státních financí v důsledku výpadku příjmů do státní pokladny.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Závěrem lze shrnout, že návrh na zavedení rovné daně sám o sobě zatím nezískal mezi českou veřejností dostatečnou podporu. Podpora tohoto návrhu je vyšší u vzdělanějších a příjmově nadprůměrných skupin, u podnikatelů a příznivců ODS, ale ani zde není většinová.