Názory veřejnosti na Senát a hodnocení práce obecních a městských zastupitelstev

13. 10. 2006
Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se názorů veřejnosti na Senát a práci obecních a městských zastupitelstev. Dotazování proběhlo ve dnech 5. – 11. 10. 2006 na reprezentativním vzorku 969 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Názory veřejnosti na Senát
V roce 2006 došlo k mírné změně ve vnímání Senátu. Význam Senátu vzrostl, je častěji vnímán jako prospěšná a užitečná instituce (takto hodnotí Senát jeden člověk ze sedmi) a je také častěji tolerován jako instituce, která je zakotvena v Ústavě a proto musí existovat (tento názor zastává čtvrtina lidí). Mírně se snížil jak podíl lidí, kteří považují Senát za zbytečný, tak podíl těch, kteří na prospěšnost Senátu nemají vytvořený názor. Zlepšené hodnocení prospěšnosti Senátu patrně souvisí s patovou situací ve Sněmovně. Senát představuje jednak určitou záruku kontinuity, jednak roste jeho význam jako instituce, která by mohla mít případně vliv na rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb.

Hodnocení prospěšnosti Senátu
TABULKA - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

V roce 1996, kdy se konaly první volby do Senátu, se více než čtvrtina občanů domnívala, že se jedná o prospěšnou instituci, zatímco zhruba stejný podíl jej považoval za nepotřebný, avšak zachoval by jeho existenci. Rovněž přibližně stejný podíl by podpořil jeho zrušení. O dva roky později však klesl podíl těch, kteří jsou přesvědčeni o prospěšnosti Senátu, pod jednu desetinu. Potom jako by se česká veřejnost s existencí Senátu smířila, neboť v září 2000 již nebyla většina lidí pro jeho zrušení, i když jen asi každý osmý člověk považoval Senát za prospěšný. Vzrostl zejména podíl těch, kdo sice nepovažovali Senát za potřebný, ale když už byl jednou v Ústavě zakotven, měl by existovat. V roce 2002 se však trend pasivního přijetí Senátu českou veřejností nepotvrdil. Kyvadlo veřejného mínění se opět těsnou většinou přehouplo k názoru, že Senát je úplně zbytečný a měl by být zrušen.

Přes zlepšené hodnocení prospěšnosti zůstává Senát vnímán většinou občanů jako „bezmocný diskusní kroužek pánů a dam v pokročilém věku“. Více než dvě třetiny lidí si také myslí, že Senát je pod silným vlivem politických stran. To představuje překážku pro vnímání prospěšnosti Senátu v dalších oblastech, které předpokládají nezávislost takové instituce. Téměř dvě pětiny lidí považují Senát za místo, kde se dají tlumočit zájmy a potřeby volebních obvodů, jako pojistku demokratického systému a jako instituci, která dbá na kvalitu zákonů, což jsou primární úkoly Senátu. Názor, že Senát je tvořen moudrými osobnostmi s vysokou autoritou, zastává pouhá čtvrtina veřejnosti.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Senát považují za užitečnou instituci častěji příznivci ODS (26,5 %). Ti si také častěji myslí, že je pojistkou demokratického systému („rozhodně ano“ + „spíše ano“ 55,5 %), že je místem tlumočení zájmů a potřeb volebních obvodů (53,5 %) a že je tvořen osobnostmi s vysokou autoritou („rozhodně ano“ + „spíše ano“ 40,1 %). Příznivci ODS a ČSSD také častěji nesouhlasí s tvrzením, že Senát je „bezmocným diskusním kroužkem“.

Hodnocení práce zastupitelstev měst a obcí
Změny v obcích a městech v uplynulých 4 letech jsou hodnoceny převážně kladně. Jeden člověk ze sedmi se domnívá, že život v jeho obci je nyní mnohem lepší, více než dvě pětiny obyvatel si myslí, že to je alespoň o trochu lepší. Třetina lidí má pocit, že se život v jejich obci či městě moc nezměnil. Pocit, že život v obci je horší než před 4 lety, má méně než desetina občanů.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Také práce obecního či městského zastupitelstva je vnímána převážně kladně. „Výborně“ či „chvalitebně“ tuto práci hodnotí téměř dvě pětiny občanů, „dobře“ další třetina. Průměrná známka, kterou občané hodnotí práci zastupitelstva, je lepší než „dobrá“ - konkrétně 2,8.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

I přes převážně kladné hodnocení výsledků práce obecních a městských zastupitelstev mají lidé pocit, že jejich zastupitelstvo se nejvíc zajímalo o svůj vlastní prospěch a nejméně o problémy obyčejných lidí. O svůj vlastní prospěch se zastupitelstvo staralo podle téměř dvou třetin občanů. Podle necelé poloviny občanů se zastupitelstvo staralo hodně i o majetek obce. Relativně hodně se zastupitelstvo staralo i o pořádek ve městě, což si myslí více než polovina lidí - dvě pětiny občanů jsou ale přesvědčeny o opaku.

Rozdílné jsou zkušenosti lidí s tím, jak se zastupitelstvo staralo o údržbu domů a bytů, o zlepšení životního prostředí a o turistický ruch ve městě. Více než dvě pětiny občanů si myslí, že jejich zastupitelstvo se o danou problematiku staralo hodně, naopak téměř polovina si myslí, že spíše málo. Rozdílné zkušenosti panují také v názoru na míru sporů mezi stranami v zastupitelstvu. Podle třetiny lidí se těmito spory zastupitelstvo zabývalo hodně, podle necelé třetiny spíše málo. Více než třetina lidí však neuměla tuto otázku posoudit.

Většina lidí se domnívá, že zastupitelstvo se málo staralo o problémy starých a invalidních občanů. Dvě třetiny občanů jsou přesvědčeny, že zastupitelstvo se málo staralo o problémy obyčejných lidí.

GRAF - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Existují rozdíly v hodnocení zájmu zastupitelstva o jednotlivé oblasti podle velikosti dané obce. Městská zastupitelstva ve velkých městech se podle občanů starají velmi málo o problémy starých a invalidních občanů („málo“ 63,9 %) a o životní prostředí („málo“ 60,0 %), naopak ještě více než v menších obcích se starají o vlastní prospěch („hodně“ 79,9 %) a o spory mezi politickými stranami na radnici („hodně“ 54,0 %). O turistický ruch se hodně starají zejména ve městech o velikosti 20-100 tisíc obyvatel (57,3 %).