O dění na Ukrajině se většina Čechů příliš nezajímá. Odpůrců postojů Ruska je mezi nimi dvakrát více, než příznivců.

17. 12. 2014
Většina české populace sleduje dění na Ukrajině pouze v televizi nebo rozhlase. Mezi Čechy je více odpůrců postojů Ruska v konfliktu na Ukrajině, než jeho podporovatelů. Většina Čechů za největší hrozbu pro mír v Evropě v současné době považuje Rusko a Islámský stát.

Osobní dotazování proběhlo ve dnech 1. - 9. 12. 2014 na reprezentativním vzorku 1020 občanů ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem. Zadavatelem výzkumu je ppm factum research.

Problém dění na Ukrajině se dotýká téměř všech obyvatel ČR, ale naprosté většiny jen okrajově a události sledují jen pasivně. Mírný zájem o dění na východě Ukrajiny mají více než tři čtvrtiny (76 %) obyvatel. Přibližně desetina (11 %) osob se o dění na Ukrajině zajímá více. Na druhé straně 13 % populace dění na Ukrajině nechává chladnými a nezajímá se o tamní události téměř vůbec. Větší zájem o dění na Ukrajině projevují vysokoškolsky vzdělaní lidé a obyvatelé větších měst, rozdíly ale nejsou nijak velké.
Naprostá většina populace čerpá informace o Ukrajině pouze z televizního či rozhlasového zpravodajství (83 %), o další informační zdroje velký zájem není.

Zdroje informací o dění na Ukrajině


U hodnocení role Ruska v dění na Ukrajině je české veřejnost rozdělena na 3 nestejně velké tábory. Celkem 41 % Čechů víceméně odmítá postoje Ruska v konfliktu na Ukrajině, 39 % s některými postoji Ruska souhlasí s jinými ne. Celkem 20 % Čechů pak postoje Ruska víceméně podporuje.

Z hlediska sociodemografických rozdílů je velmi zajímavé, že neexistují zásadní rozdíly v distribuci názorů podle pohlaví, věku, vzdělání ani příjmu. Tedy jinak řečeno, podporovatelů postojů Ruska je přibližně stejně mezi mladými i mezi starými, mezi lidmi se základním i vysokoškolským vzděláním. Do značné míry to nabourává zažitou představu, že podporovateli Ruska jsou spíše starší lidé a osoby s nižším vzděláním či příjmy.

Postoje k Rusku na základě hodnocení výroků


POZN.: GRAF VYJADŘUJE SOUHRNNÝ UKAZATEL NÁZORŮ RESPONDENTŮ, KTERÝ VYCHÁZÍ Z HODNOCENÍ NĚKOLIKA VYBRANÝCH VÝROKŮ (SOUHLAS – NESOUHLAS). NEJEDNÁ SE TEDY O DEKLAROVANÝ NÁZOR NA ROLI RUSKA V KONFLIKTU NA UKRAJINĚ, ALE NÁZOR VYCHÁZEJÍCÍ Z HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH DÍLČÍCH VÝROKŮ.

Jednotlivé výroky, které respondenti hodnotili jsou:
  • Kyjevská vláda je ovládána fašisty
  • Rusko posílá vojenskou techniku a personál přes ukrajinskou hranici
  • Takzvaná Lidová Doněcká a Luhanská republika mají právo na samostatnost
  • EU by měla Ukrajině více ekonomicky pomáhat
  • Volby v takzvané Doněcké a Luhanské republice proběhly v souladu s právem
  • Rusko má právo na Ukrajině zasahovat, protože se jedná o jeho sféru zájmů.
  • Konflikt na východní Ukrajině byl vyvolán protiprávním převratem na Kyjevském Majdanu.
  • Rusko mělo právo na anexi Krymu
  • Měla by se Ukrajina v budoucnosti stát členem EU
Detailní informace o názorech české veřejnosti na dílčí výroky lze nalézt ve volně prodejné zprávě.
Pro bližší informace se můžete obrátit na Vojtěcha Hündla, vedoucího sociálního výzkumu, hundl@ppmfactum.cz, tel: 731 403 626


Podle Čechů je největší hrozbou pro mír v Evropě Rusko (42 %) a Islámský stát (41 %). Ukrajinu jmenuje dvakrát méně osob (20 %), a je tak na třetím místě. Více než desetina Čechů pak jmenuje Afghánistán (14 %) a Írán (13 %) a také USA (13 %).

Není nijak překvapivé, že osoby odmítající postoje Ruska v dění na Ukrajině jmenují častěji jako hrozbu právě Rusko, naopak lidé, kteří postoje Ruska podporují, jmenují výrazně častěji jako hrozbu USA.

Hrozby pro mír v Evropě


Text otázek




Pro další informace prosím kontaktujte:
Vojtěch Hündl
Vedoucí sociálního výzkumu
hundl@ppmfactum.cz, tel: 731 403 626