Ohlédnutí za průzkumy ke krajským volbám 2012

14. 10. 2012

Průzkumy ppm factum zachytily hlavní společenské trendy: posilování pozice KSČM a souběžné oslabování ostatních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Podcenily však nechuť hlasovat pro strany vládní koalice a tendenci vyjádřit protest volbou KSČM nebo regionálních uskupení.

Agentura ppm factum research uskutečnila v období 10.8. – 1.10.2012 celkem 13 reprezentativních průzkumů pro Český rozhlas. Dotazování v terénu trvalo průměrně 7 dnů, průměrný počet respondentů činil 986 osob. Tematicky se tyto průzkumy věnovaly některým regionálně zajímavým otázkám, spojoval je především výpočet volebního modelu. Tento model vychází z trojice otázek, zjišťujících ochotu volit, aktuální preferenci a deklarované chování v minulých volbách. Výpočet je založen na metodě vícekriterálního vážení, obsahově shodné s postupem používaným ve výzkumech typu media projekt, radio projekt, TV metr apod.

Realizované průzkumy správně signalizovaly základní trend posilování pozice KSČM a souběžné oslabování ostatních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Ve zprávách z průzkumů bylo opakovaně konstatováno, že značná část veřejnosti hledá alternativy k „etablovaným“ stranám a nalézá je dílem v KSČM, dílem v různých krajsky specifických uskupeních.

Všechny výstupy ppm factum upozorňovaly, že poznatky se vážou k období, kdy byla sbírána data v terénu, a nejsou pokusem o prognózu budoucího výsledku voleb v daném kraji. Ukázalo se, že zvraty na politické scéně devalvovaly vypovídací hodnotu starších poznatků. Zatímco průzkumy realizované v srpnu a první polovině září se od výsledků voleb liší zásadním způsobem, se zkracující se prodlevou mezi ukončením dotazovací fáze průzkumu a samotnými volbami se průzkumy volební realitě postupně přibližují. Přirozeně však nemohly zachytit změny ve veřejném mínění, které nastaly v první říjnové dekádě v důsledku debaty o možném rozkolu v ODS a pádu vlády a v posledním předvolebním týdnu pak v důsledku zadržení a obvinění pana Dalíka.

Výsledky ppm factum správně signalizovaly vítězství ČSSD v sedmi z devíti krajů, kde tato strana získala nejvyšší procento hlasů. V Plzeňském kraji ukazoval volební model vítězství ČSSD nad ODS s náskokem 0,4 procentního bodu, ve skutečnosti byl výsledek opačný s rozdílem 0,6 procentního bodu. Takové rozdíly jsou zřetelně pod rozlišovací schopností podobného typu průzkumů. Průzkumy však nedostatečně reflektovaly nechuť příznivců pravice hlasovat pro strany vládní koalice, která patrně mnohdy nabyla podoby neúčasti ve volbách.

Pouze v průzkumech realizovaných do první zářijové dekády se vyskytly případy, kdy volební model přisoudil nižší než pětiprocentní podporu subjektům, které nakonec podmínku pro vstup do zastupitelstva splnily. V jednom případě (Zlínský kraj) se jednalo o SPOZ, v dalších čtyřech případech o regionální uskupení v Královéhradeckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Důvodem je i v tomto případě dynamický vývoj na politické scéně - mediální kampaně, které eskalovaly až v září. Ve výzkumech uskutečněných v době kratší než 1 měsíc před volbami k takovému případu nedošlo.

Celkem v sedmi případech volební model ppm factum přecenil výsledek určitého subjektu v daném kraji natolik, že signalizoval překročení pětiprocentní hranice, k němuž pak nedošlo. Týkalo se to ve třech případech vládní TOP 09 a Starostové (Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký kraj) a ve čtyřech případech mimoparlamentní SPOZ (Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Středočeský kraj).

Model ppm factum přecenil podíl hlasů pro ODS, stalo se to však zejména v průzkumech konaných více než 1 měsíc před termínem voleb. Podobně jako jiné průzkumy současně náš model podcenil výsledky KSČM a některých regionálních uskupení. Není vyloučeno, že tento stav byl zapříčiněn změnami postojů voličů na poslední chvíli, tzv. last minute swing. Agentura ppm factum research však přesto není s výsledky svých krajských volebních modelů příliš spokojena. Podrobí proto v následujících dnech veškeré kroky realizovaných průzkumů a výpočty podrobné analýze. Na jejím základě pak s největší pravděpodobností upraví procedury vážení i při výpočtu jiných volebních modelů, jmenovitě pro prezidentskou volbu a volbu do Poslanecké sněmovny. První poznatky naznačují, že modely budou muset počítat s nižší volební účastí, která odráží celkovou nespokojenost veřejnosti s politickou situací v zemi. Zvážíme také možnost počítat různé váhy voličské účasti sympatizantů různých politických stran.




Pro další informace prosím kontaktujte:
Jan Herzmann
Managing partner
gsm: +420 731 403 699
herzmann@ppmfactum.cz