Okamžitá pomoc institucí při povodních byla v letošním roce hodnocena pozitivně, nicméně o něco hůře než vloni

26. 08. 2010

Důsledky srpnových povodní budou mít podle názoru občanů závažné důsledky pro celou ČR.

Institucionální pomoc při povodních lidé hodnotí sice pozitivně, ne však tak dobře, jako v loňském roce.

Tato zpráva vychází z výsledků výzkumu, který proběhl metodou osobních rozhovorů v rámci pravidelného šetření Factum Omnibus na reprezentativním vzorku 999 občanů ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem. Dotazování se uskutečnilo ve dnech 13. – 18. srpna 2010.

Důsledky srpnových povodní hodnotí obyvatelé ČR jako značné zejména co se týče České republiky jako celku. Čtyři pětiny lidí vnímají důsledky povodně pro ČR jako katastrofální či velké, desetina jako středně závažné a pouze sedm procent jako malé či žádné. Drtivý dopad měly povodně na Česko zejména podle obyvatel Ústeckého a Královéhradeckého kraje, středně velké důsledky pak spatřují častěji lidé z Prahy a Olomouckého kraje. Obyvatelé Jihomoravského regionu naopak častěji žádné důsledky srpnových povodní pro ČR nevidí.

Pokud jde o vlastní obec nebo město, za ničivé považují následky povodně již jen čtyři procenta lidí, sedm procent pak za středně těžké. Z postižených regionů deklarovali nejhorší dopady na obec a město obyvatelé Ústeckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje, přičemž důsledky povodně hodnotili většinou jako středně velké.

Co se týče soukromého majetku lidí, zde jsou deklarované následky povodní ještě menší. Podle výpovědí obyvatel měla srpnová povodeň katastrofální či velký dopad na dvě procenta domácností a stejný počet lidí také uvedl středně velký dopad na vlastní majetek.

Hodnocení důsledků povodní


Institucionální pomoc a záchranu při letošních povodních hodnotí Češi vesměs pozitivně. Nejlépe si při srpnových povodních, podle názoru obyvatel, vedli hasiči. Jejich práci hodnotí pozitivně 97 % Čechů, z toho 84 % jako velmi dobrou. Velmi kladně hodnotí Češi také činnost armády (91 %, z toho 62 % jako velmi dobrou). Čtyři pětiny obyvatel si pochvalují práci policie (85 %), médií (85 %), humanitárních organizací (83 %), obecních úřadů (82 %) a také integrovaného záchranného systému (79 %). Tři čtvrtiny lidí vnímají kladně jednání povodňových komisí (74 %) a nejhůře, i když stále pozitivně, dopadla v hodnocení lidí vláda ČR, jejíž činnost hodnotí jako velmi či spíše dobrou 61 % lidí.

Pomoc institucí při povodních hodnotí kladně častěji obyvatelé postižených regionů a lidé s vyššími příjmy, hůře se k ní staví naopak lidé z měst s 20 – 99 tisíci obyvateli.

Hodnocení práce jednotlivých institucí při okamžité pomoci a záchraně při povodních


V porovnání s loňským rokem hodnotí obyvatelé ČR pomoc institucí při povodních o něco hůře. Největší pokles zaznamenali političtí představitelé: vláda ČR a obecní úřady, jejichž kladné hodnocení kleslo zhruba o 10 procentních bodů. Mírně se zhoršilo také vnímání kvality pomoci u povodňových komisí, armády, hasičů a humanitárních organizací. Stejně hodnocená pak zůstala práce policie a médií.

Srovnáme-li letošní výsledky se všemi šetřeními realizovanými od roku 1997, je možné říci, že hodnocení institucionální pomoci při povodních v tomto roce patří k průměru.

Hodnocení práce jednotlivých institucí při okamžité pomoci a záchraně při povodních


Pozn. Práce integrovaného záchranného systému při povodních byla hodnocena pouze v posledních dvou letech, v celkovém srovnání ho tedy neuvádíme.

Text otázek






Pro další informace prosím kontaktujte:
Jan Herzmann
Tel.: +420 731 403 699
Fax: +420 233 111 002
e-mail: herzmann@ppmfactum.cz