ppm factum research obohatilo debatu o prospěšnosti zdravého stravování na pracovišti konkrétními daty

21. 10. 2014

Nepodceňujme zdravé a pravidelné stravování během pracovní doby, zazněl zásadní apel na konferenci Důležitost zdravého životního stylu v zaměstnání, která se uskutečnila 16. října
u příležitosti Světového dne výživy OSN v Kaiserštejnském paláci v Praze. Příspěvek ppm factum přednesla Renáta Doležilová - Head of Consumer & Retail Research v ppm factum.


Podle Christophera Wanjeka, novináře, spisovatele a autora knihy Food At Work, a také hlavního mluvčího konference, je spojení tématu stravy a zaměstnání jednou z priorit, podporovaných Mezinárodní organizací práce. Pracovní podmínky jsou totiž pro umožnění zdravé a vyvážené stravy zásadní – zaměstnanec se nikdy nebude moci zdravě najíst, pokud na to nebude mít v rámci pracovní doby čas, prostředky a nebude mít kde.

Christopher Wanjek poukázal na konferenci na hlavní zdravotní problémy způsobené špatným stravováním, ať jde o podvýživu, obezitu, kardiovaskulární choroby nebo nemoci z povolání.
Pro více než polovinu českých zaměstnanců (55 %) je oběd každodenní nutností, převážná většina (83 %) obědvá téměř každý den, přesto je v České republice stále hodně zaměstnanců, kteří na obědy nechodí vůbec nebo se stravují nepravidelně.
Důležitými ukazateli pro Čechy jsou cena jídla a čas, který obědem stráví, naopak pro ně není důležité, co jedí. Ti, kteří chodí na obědy, čím dál více sledují cenu oběda.

Základním předpokladem pro pravidelný oběd jsou systémy zaměstnaneckého stravování: stravenky a závodní jídelny.

Na základě průzkumu ppm factum z července 2014 na téma Vnímání stravenek bylo zjištěno, že v případě neexistence systému závodního stravování by ? zaměstnanců omezily chození na obědy nebo přestaly na obědy chodit úplně.
Je proto třeba vnímat toto téma šířeji než jen jako daňové zvýhodnění. Jedná se o nástroj sociální politiky státu, který má pozitivní dopad na všechny zúčastněné skupiny, tedy zaměstnance, zaměstnavatele, sektor restaurací a jídelen a v neposlední řadě na státní rozpočet.

Renáta Doležilová, Head of Consumer & Retail Research ve společnosti ppm factum na konferenci prezentovala zajímavá čísla:
„Drtivé většině (85 %) zaměstnanců oběd zvyšuje náladu v práci. Více než 2/3 osob tvrdí, že oběd zvyšuje produktivitu jejich práce a že jim umožňuje lépe se soustředit.
Více než 90 % zaměstnavatelů považuje za velmi důležité, aby měli zaměstnanci možnost plnohodnotně obědvat.
Téměř všichni zaměstnavatelé (93 %) jsou se systémem stravenek spokojeni.“
Z výzkumu dále vyplynulo, že zaměstnavatelé mají tři hlavní důvody k poskytování stravenek, jsou to chybějící firemní jídelna, daňové výhody a firemní politika společenské zodpovědnosti. Pokud by stravenky byly zrušeny, znamenalo by to, že ? zaměstnanců by omezily chození na teplé jídlo, přičemž většina z nich by chození na obědy omezila výrazně nebo zcela ukončila, a stravovacím návykům by to rozhodně neprospělo.

Makroekonomické dopady existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice prezentoval Tomáš Buus z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Výsledky jsou dlouhodobě homogenní, převažuje pozitivní vnímání zaměstnaneckého stravování, stávající podpora zaměstnaneckého stravování je výhodná pro státní rozpočet. Další výsledky studie říkají, že systémy zaměstnaneckého stravování představují zvýšení tržeb restaurací a kantýn v miliardách Kč a dále, zvýšení zaměstnanosti o cca 0,3 % bodu, zejména u nekvalifikovaných profesí. Díky těmto faktorům má stravenkový systém pozitivní dopad na státní rozpočet ve výši 656 milionů Kč ročně. Pokud bychom vzali v úvahu celý systém zaměstnaneckého stravování, tedy včetně podnikového stravování, tak celkový pozitivní dopad na státní rozpočet je 1 499 milionů Kč ročně. “

Viktor Kempa, Senior Researcher v European Trade Union Institute, na konferenci konstatoval, že v Evropské unii je celkem 217 milionů zaměstnanců, z nichž tři miliony jsou ročně oběťmi vážných nehod na pracovišti a 4000 z nich zemřou. „Zdravý životní styl a zdravé stravování na pracovišti jsou hlavními zásadami udržitelného pracovního života, aktivního žití a politické odpovědnosti, a společně představují demografické změny v Evropské unii,“ uvedl Viktor Kempa.

„Veřejná investice do zaměstnaneckého stravování se vrací do státního rozpočtu
v podobě snížení nemocenské a zvýšení produktivity práce a pracovní morálky. Existuje tak přímá souvislost mezi vyváženou a energeticky výhodnou stravou a růstem HDP, kdy může jít o 1 % za rok,“ tvrdí Christopher Wanjek, autor knihy Food At Work.

Organizátoři konference



Pro další informace prosím kontaktujte:
Renáta Doležilová
Head of Consumer & Retail Research
+ 420 233 111 000
dolezilova@ppmfactum.cz