Prezident Zeman v poločase

02. 09. 2015

Miloši Zemanovi se daří pojmenovávat problémy v ČR, zabývat se problematikou krajů, obcí a obyčejných lidí a otázkami domácí ekonomiky. Veřejnost rezonuje s jeho názory na imigraci a uprchlíky a s postojem k tzv. Islámskému státu. Nedaří se mu však vhodně reprezentovat ČR v zahraničí, sjednocovat společnost a zlepšovat politickou kulturu v zemi. Jeho veřejné vystupování považuje 55 % občanů za nevhodné, podle 45 % je zcela nebo víceméně v pořádku.

Údaje pocházejí z výzkumu, který proběhl technikou osobních interview ve dnech 13.–23. 8. 2015 na reprezentativním vzorku 924 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. Zadavatelem výzkumu je ppm factum research.

Miloš Zeman se v nadcházejících dnech dostává do „poločasu“ svého prezidentského období. Společnost ppm factum research v této souvislosti zjišťovala, jak veřejnost hodnotí dosavadní působení Miloše Zemana a jeho vystupování.

Z analýzy výsledků vyplývá, že většina občanů pozitivně vnímá snahu prezidenta Zemana jasně a bez zbytečné politické korektnosti pojmenovávat palčivé problémy v ČR (tento názor sdílí 62 % lidí), zajímat se o problematiku krajů a obcí a řešit problémy obyčejných lidí (61 %) a také zavést debatu o zásadních problémech domácí ekonomiky (54 %). Téměř polovina (47 %) si myslí, že se mu daří prosazovat správné zákony a blokovat problematické, podobný podíl (45 %) tento názor nesdílí. Jen asi třetina (35 %) populace se domnívá, že se mu daří vhodně reprezentovat ČR na zahraničních cestách, ještě menší část si myslí, že sjednocuje společnost (29 %, 66 % zastává opačný názor) a že se mu povedlo zlepšit politickou kulturu v zemi (28 % : 67 %).

Zeman

Častěji prezidenta oceňují zejména starší občané ve věku od 60 let a také lidé s nižším celkovým hrubým příjmem domácnosti. Stupeň nejvyššího dokončeného vzdělání tak velkou roli nehraje. Z hlediska volebních preferencí se ukazuje obecně častější pozitivní hodnocení od příznivců ČSSD a zejména KSČM. (Velmi pravděbodobně častěji vnímají prezidentovo působení jako úspěšné také stoupenci SPO, vzhledem k jejich velmi malému zastoupení ve výběrovém souboru daném preferencemi strany, však toto tvrzení nelze statisticky spolehlivě doložit.) Zemanův zájem o kraje a obce však hodnotí většinově příznivě nejen stoupenci těchto levicových stran, ale i KDU-ČSL, ODS a ANO. Na druhé straněani mezi příznivci ČSSD a KSČM nepřevažuje souhlas s tím, že se prezidentovi povedlo zlepšit politickou kulturu a sjednocovat společnost. Názor, že se mu daří vhodně reprezentovat ČR v zahraničí, většinově sdílejí pouze stoupenci KSČM.

Další blok otázek se týkal Zemanova působení na domácí politické scéně a jeho zasahování do veřejného diskursu v zemi. Výsledky svědčí o tom, že veřejnost rezonuje zejména s jeho názory na imigraci a uprchlíky – 71 % s nimi souhlasí. Jen mírně souhlas s prezidentovými názory převažuje u problematiky inkluzivního vzdělávání dětí – souhlasí 43 %, nesouhlasí 36 %. Naprosto vyrovnaný je souhlas a nesouhlas, pokud jde o jeho postoje k odpůrcům, které označuje za „pražskou kavárnu“ (40 % : 40 %). V případě postoje ke jmenování vysokoškolských profesorů si prezident získal přízeň 38 % občanů, více je však těch, kteří s ním v této otázce nesouhlasí (46 %).

Zeman

S prezidentovými názory na imigraci souhlasí většina ve všech sociodemografických skupinách a kromě toho nejen příznivci ČSSD (82 % souhlasu) a KSČM (85 %), ale také stoupenci ODS (77 %), ANO (68 %) i TOP 09/STAN (56 %). Poměrně univerzálně je sdílen i souhlas či nesouhlas s jeho názory na problematiku inkluzivního vzdělávání. V případě jmenování vysokoškolských profesorů a postojů k „pražské kavárně“ s prezidentem souznějí častěji lidé ve věku od 60 let výše a s nižším příjmem domácnosti.

Do názorů na to, jak se prezident Zeman staví k imigrantům a k inkluzivnímu vzdělávání, jak řeší otázku jmenování vysokoškolských profesorů nebo jaké vyjadřuje postoje ke svým odpůrcům, se promítá vzdělání. Se zvyšujícím se stupněm vzdělání respondenta výrazně klesá podíl odpovědí „nevím“ a roste procento nesouhlasu.

Zeman

Pokud jde o zahraniční politiku, většina veřejnosti souhlasí zejména s působením Miloše Zemana při tvorbě zahraniční politiky směrem k tzv. Islámskému státu – výzkum naměřil 62 %. Převažuje i kladný postoj k jeho politice vůči Evropské unii (55 % souhlasu, 33 % nesouhlasu), USA (48 % : 33 %) a Izraeli (42 % : 32 %, přičemž 26 % neví). Za kontroverzní z hlediska veřejného mínění lze označit působení Miloše Zemana na tvorbu zahraniční politiky k Rusku (43 % : 47 %) a k Číně(39 % : 43 %).

Zeman

Opět lze konstatovat, že s prezidentovým působením souhlasí především starší generace a lidé s nižším příjmem domácnosti. Častější souhlas lze dále vysledovat u příznivců levicových stran, výrazné je to především u zahraniční politiky vůči Rusku a Číně.

Zeman

Pokud mají občané celkově zhodnotit veřejné vystupování prezidenta Zemana, sice mírně převažují kritická stanoviska, celkově je však hodnocení diferencované. Podle necelé poloviny (45 %) je v pořádku, i když často s mírnými výhradami, 37 % ho považuje za spíše nevhodné, hlavně s poukazem na „kulturnost“ vyjadřování, a podle 18 % je zcela nevhodné.

 

Zeman

 

Celkově hodnotí prezidentovo veřejné vystupování pozitivněji stoupenci levicových stran, KSČM a ČSSD (podle 77 % resp. 67 % z nich je přinejmenším „víceméně v pořádku“), než příznivci stran z pravé části politického spektra (zcela vadí hlavně stoupencům TOP 09/STAN – 39 % – a ODS – 38 %).

 

Roli opět hraje dosažené vzdělání. Čím je vyšší, tím je hodnocení prezidentova vystupování kritičtější: mezi lidmi se základním vzděláním je zcela nebo víceméně v pořádku podle poloviny, mezi vysokoškolsky vzdělanými podle třetiny.

Zeman

 

Zeman

Pro další informace prosím kontaktujte:

Stanislav Hampl

gsm: +420 731 403 656
hampl@ppmfactum.cz