Průvodce lobbováním v ČR

11. 04. 2005
Studie obsahuje i srovnání názorů tuzemských a zahraničních politiků na lobbing. Průzkumu se zúčastnilo 362 ze 1669 oslovených českých politiků od europoslanců přes poslance a senátory Parlamentu ČR až po zastupitele městských částí regionálních center, kteří dohromady zastávají 390 volených funkcí. Politické spektrum respondentů zajímavým způsobem odráželo situaci na české politické scéně, když 35 % bylo z ODS, více než 16 % z ČSSD, 13 % bez politické příslušnosti, 12 % z KSČM a po 8 % respondentů z KDU-ČSL a US DEU + ODA. Celkem se průzkumu zúčastnilo 80 žen (22 %) a 282 mužů (78 %).

„O lobbingu si značná část české veřejnosti myslí, že je to něco nepatřičného, co takříkajíc tak trochu smrdí,“ říká Michal Donath z agentury Donath-Burson-Marsteller. „I přesto jsou čeští politici přesvědčeni, že u nás něco jako etické lobbování skutečně existuje,“ komentoval výsledky Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio. Průzkum mapuje názory české politické scény na lobbing a jeho účinnost, identifikuje informační zdroje ovlivňující rozhodovací procesy českých politiků a zkoumá i úroveň povědomí o obecných principech lobbingu a jeho etice.

Z výsledků průzkumu mimo jiné také vyplývá, že podle českých politiků mohou lobbisté poskytovat i kvalifikované a podložené informace. Respondenti však tyto informace zároveň často považují za jednostranné a zkreslující. Proto se naši politici – podle vlastních výpovědí – rozhodují spíše podle vlastních rešerší a podkladů zpracovaných kolegy z jejich bezprostředního politického okolí. Tím se však odlišují od evropských politiků. Například bruselští poslanci podle studie Burson-Marsteller a BKSH Brusel z roku 2001 považují za nejdůležitější zdroj informací zaměstnance svého sekretariátu. Teprve potom následují se značným odstupem osobní rešerše a média. Kolegové byli jako důležitý zdroj informací uváděni bruselskými poslanci až na posledním místě.

Podle zpracovatelů průzkumu je lobbing z hlediska komunikace ve všech moderních demokratických systémech, ve kterých vedle sebe existují na jedné straně politici a na druhé podnikatelská veřejnost, zcela běžnou disciplínou. Politici totiž mohou mařit i vytvářet podnikatelské příležitosti a také od úplně stejných subjektů získávat příspěvky na své kampaně. To by bez potřebné kontroly široké veřejnosti mohlo vést ke korupci. Proto je nutné, aby srozumitelná a transparentní komunikace soukromé sféry s politiky byla ve středu zájmu široké veřejnosti.

„Cílem průzkumu byla také snaha přispět k tomu, aby pravidla lobbingu byla ujasněna tak, aby mohl být veřejností vnímán jako legitimní nástroj rozvoje společnosti,“ uzavřel Herzmann. Úplná výsledná zpráva je k dispozici na internetové stránce www.dbm.cz v sekci „Průzkumy“ a na www.factum.cz v sekci „Informace pro Vás/Tiskové zprávy“.