Reforma veřejných financí

11. 05. 2007
Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus několik otázek týkajících se postojů veřejnosti k reformě veřejných financí, kterou navrhuje vláda.
Dotazování proběhlo ve dnech 26.4. – 2.5. 2007 na reprezentativním vzorku 1008 obyvatel ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem.

Znalost navrhované reformy a očekávání s ní spojená

Více než čtyři pětiny obyvatel ČR (82,2 %) zaznamenaly, že vláda na počátku dubna zveřejnila návrh reformy veřejných financí na období let 2007 – 2010. Obsah navrhované reformy však nevzbudil hlubší pozornost veřejnosti. S návrhem se podrobně seznámila necelá desetina lidí (6,8 %), zatímco většina (75,4 %) připustila, že o reformě má nejvýše základní informace.

Informovanost o reformě veřejných financí


S navrhovanou reformou se podrobně seznámili významně častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (24,7 %) a Pražané (22,8 %).
Nejvíce osob, které zveřejnění návrhu reformy vůbec nezaregistrovaly, je mezi lidmi, kteří nechtějí v příštích volbách volit (37,2 %), a také mezi mladými lidmi do 29 let (31,9 %).

Realizace reformních opatření je přijímána spíše s obavami: Více než polovina lidí (52,3 %), kteří návrh reformy zaznamenali, očekává v jejím důsledku spíše zhoršení své celkové životní situace. Optimistů, kteří předpokládají spíše zlepšení, je méně než desetina (6,9 %).

Očekávaný vliv reformy na celkovou životní situaci


Očekávání spojená s reformou veřejných financí nejvíce souvisí s politickou orientací občanů. Obavy mají zejména příznivci KSČM a ČSSD; zhoršení životní situace předpokládají téměř tři čtvrtiny příznivců ČSSD (72,3 %) a jen o něco méně příznivců KSČM (67,0 %). Příznivci ODS jsou mnohem optimističtější; zhoršení životní situace předpokládá zhruba třetina z nich (34,5 %), zlepšení očekává 17,9 %.

Očekávání spojená s reformou ovšem souvisí i se vzděláním, příjmovou úrovní či ekonomickou aktivitou lidí. Je zcela pochopitelné, že o něco vyšší obavy ze zhoršení celkové životní situace mají lidé ekonomicky neaktivní, zejména důchodci, lidé z domácností s nízkými příjmy a lidé se základním vzděláním.

Názory na diskutovaná opatření

Opatření, která jsou součástí reformy, nebo která jsou dlouhodobě diskutována, mají většinou méně příznivců než odpůrců. Nejméně lidí souhlasí se zvýšením daně z přidané hodnoty (celkově souhlasí 8,4 %; „rozhodně“ souhlasí 1,9 %) a s dalším zvyšováním věku odchodu do důchodu (celkově souhlasí 10,6 %; „rozhodně“ souhlasí 2,9 %). Čtvrtina lidí souhlasí s částečnou úhradou zdravotní péče ze strany občanů (celkově souhlasí 23,0 %; „rozhodně“ souhlasí 5,1 %) a s jednotnou daní z příjmu (celkově souhlasí 27,3 %; „rozhodně“ souhlasí 9,2 %). Dvě pětiny lidí by souhlasily s částečnou úhradou VŠ vzdělání (celkově souhlasí 38,1 %; „rozhodně“ souhlasí 9,0 %) a se zavedením povinného penzijního připojištění (celkově souhlasí 44,1 %; „rozhodně“ souhlasí 13,8 %).
Souhlasné postoje převažují pouze u záměru zpřísnit podmínky pro nárok na sociální dávky (celkově souhlasí 58,4 %; „rozhodně“ souhlasí 29,5 %).

Souhlas s vybranými reformními opatřeními


Postoje obyvatel ČR k některým předloženým opatřením jsou významně diferencované z hlediska věku, příjmu a dalších obdobných charakteristik. To je nejvíce patrné v případě částečné úhrady zdravotní péče ze strany občanů, se kterou nesouhlasí sociálně zranitelné skupiny obyvatelstva, tedy zejména lidé ve věku nad 60 let (88,5 %) a příslušníci domácností s hrubými měsíčními příjmy do 15.000 Kč (86,3 %).

Přístup k některým vybraným opatřením je silně ovlivněn politickou orientací lidí. To je opět zřejmé ve vztahu k částečné úhradě zdravotní péče ze strany občanů, kterou odmítají především příznivci KSČM (86,0 %) a ČSSD (85,5 %), zatímco mezi příznivci ODS zaujímá negativní postoj „jen“ o něco více než polovina z nich (52,5 %). Rozdílné postoje příznivců ODS na straně jedné a ČSSD na straně druhé jsou patrné i ve vztahu k částečné úhradě vysokoškolského vzdělání a k zavedení jednotné daně z příjmu pro všechny zaměstnance. S částečnou úhradou vysokoškolského vzdělání souhlasí přibližně polovina příznivců ODS (52,0 %), avšak jen necelá třetina příznivců ČSSD (31,3 %). Se zavedením jednotné daně z příjmu souhlasí téměř polovina příznivců ODS (46,5 %), ale jen 13,1 % příznivců ČSSD.