Stranické preference, volební model a očekávání spojená s vládou Mirka Topolánka

26. 01. 2007
Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí a očekávání spojená s vládou Mirka Topolánka po úspěšném hlasování o důvěře. Na základě dohod iniciovaných sdružením výzkumných agentur SIMAR jsou od 2. pololetí 2006 v každé zprávě uváděny jednak stranické preference, jednak volební model předpokládaných výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Volební model, který Factum Invenio zpracovává, je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době dotazování. Výpočet mandátů vychází z výsledku volební prognózy a zohledňuje přepočítávání získaných mandátů d´Hondtovou metodou za jednotlivé volební kraje.

Dotazování proběhlo ve dnech 19. 1. – 24. 1. 2007 na reprezentativním vzorku 975 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že ve druhé polovině ledna 2007 by se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 57,9 % oprávněných voličů. Předpokládaná volební účast je nyní nižší, než byla skutečná účast ve volbách do Sněmovny v červnu 2006 (64,5 % oprávněných voličů).

Stranické preference k 24. lednu 2007, Volební model k 24. lednu 2007

Volební model využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že třetina veřejnosti se k žádné straně nepřiklání (9,8 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 24,6 % oprávněných voličů nyní výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). Současný výzkum ukázal, že pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná, by se opět podařilo překonat pěti politickým stranám. Po zohlednění d´Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty ve volebních krajích by ODS pravděpodobně získala 83 mandátů, ČSSD 65 mandátů, KSČM 28 mandátů, Strana zelených 12 mandátů a KDU-ČSL také 12 mandátů. I když odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 poslaneckých křesel, spolehlivou většinu ve Sněmovně by získala pouze buď trojkoaliční vláda ODS, KDU-ČSL a SZ nebo velká koalice ODS a ČSSD.

Srovnání předpokládaných volebních výsledků podle volebního modelu s výsledky voleb do PSP v červnu 2006

Srovnání předpokládaných volebních výsledků

Srovnání předpokládaných volebních výsledků podle volebního modelu s výsledky voleb do PSP ukazuje, že předpokládaný volební zisk ODS zůstává v prosinci i lednu stabilně na úrovni voleb v roce 2006. Voličská přízeň strany se těsně poté, co vláda Mirka Topolánka získala ve Sněmovně důvěru, nezměnila. Také předpokládaný volební výsledek ČSSD zůstává stabilní, straně se však zatím nepodařilo zcela nahradit oslabení pozic z října a listopadu loňského roku. Předpokládaný volební výsledek ostatních parlamentních stran zůstává přibližně na volebním výsledku stran v červnových volbách, rozdíly jsou v mezích statistické výběrové chyby. Na červnové úrovni zůstává i podíl hlasů pro mimoparlamentní strany – ten činí 4,9 %, ve volbách tyto strany dohromady získaly 6,0 % hlasů.

Očekávání spojená s vládou Mirka Topolánka
Pouze čtvrtina české veřejnosti se domnívá, že vláda Mirka Topolánka bude vládnout celé své funkční období. Naopak přibližně polovina lidí si myslí, že vláda nevydrží déle než dva roky, z toho více než čtvrtina lidí dává vládě šanci jen na pár měsíců vládnutí. Téměř čtvrtina lidí neuměla na tuto otázku odpovědět.

Jak dlouho bude vládnout nová vláda

Šanci vládnout celé funkční období dávají vládě Mirka Topolánka zejména příznivci ODS (35,4 %). Příznivci ODS se také častěji než ostatní domnívají, že nová vláda se udrží u moci jeden až dva roky (31,3 %).

Třetina lidí se domnívá, že vláda dokáže v rozdělené Poslanecké sněmovně prosadit hlavní body svého programu. Téměř polovina se naopak domnívá, že vláda hlavní body svého programu prosadit nedokáže. Pětina lidí neuměla šance vlády na prosazení svého programu ve Sněmovně odhadnout.

Dokáže vláda prosadit hlavní body svého programu

To, že vláda dokáže prosadit hlavní body svého programu, se domnívají nejčastěji příznivci ODS (součet „rozhodně ano“ a „spíše ano“ 53,9 %). Naopak příznivci ČSSD a KSČM si většinou myslí, že vláda nedokáže hlavní body svého programu v rozdělené Poslanecké sněmovně prosadit (součet „spíše ne“ a „rozhodně ne“ 55,5 % v případě příznivců ČSSD a 60,2 % v případě příznivců KSČM).

Lidé, kteří dávají vládě šanci vydržet po celé funkční období, se zároveň častěji domnívají, že tato vláda dokáže hlavní body svého programu prosadit (součet „rozhodně ano“ a „spíše ano“ 69,7 %).

Podle spontánního názoru české veřejnosti by nová vláda měla především začít řešit tři zásadní problémy České republiky:
- oblast nezaměstnanosti, práce a podpory podnikání,
- reformu zdravotnictví,
- důchodovou reformu.

Některý z těchto problémů uvedla na prvním místě dohromady polovina lidí. Dále byly zmiňovány sociální oblast a služby, deficit státních financí, korupce a byrokracie, daňová reforma, kriminalita, vzdělávání, bydlení, vztahy mezi politiky a doprava - žádnou z těchto oblastí však nejmenovala více než desetina lidí. Pouze jeden člověk ze sedmi neuměl spontánně jmenovat žádný problém, který by měla nová vláda řešit.

Který z problémů by měla vláda především řešit

Je zajímavé, že na vládních prioritách se respondenti shodují bez ohledu na stranické preference. Příznivci ODS mírně častěji než ostatní požadují řešení v oblasti sociální problematiky (14,5 %), zejména zamezení zneužívání sociálních dávek a jejich zjednodušení. Příznivci KSČM požadují mírně častěji řešení problematiky důchodového zabezpečení (22,9 %).