Ústecko trápí především nezaměstnanost a romská problematika

19. 05. 2010

Obyvatelé Ústeckého kraje jsou zatím ve svém kraji spíše spokojeni, ale situace se zhoršuje.

Život v kraji komplikuje především vysoká nezaměstnanost, která je v současné době druhá nejvyšší z celé ČR. Dalším významným problémem je romská problematika a až třetím životní prostředí.

Těžební průmysl, tradiční odvětví Ústeckého kraje, je vnímáno rozporuplně. Část obyvatel viní těžbu z poškozování životního prostředí. Ovšem většina si uvědomuje, že v případě ukončení těžební činnosti by v kraji znatelně vzrostla nezaměstnanost.

Výsledky prezentované v této tiskové zprávě vycházejí z šetření, které společnost Factum Invenio zpracovalo letos v květnu na základě obdobného průzkumu pro Hospodářskou a sociální radu Ústeckého kraje, který proběhl v létě roku 2009. Šetření se zaměřilo na různé aspekty života v Ústeckém kraji, spokojenost obyvatel, názory na vedení kraje, postoje k těžbě uhlí a další. Podrobnější výsledky budou prezentovány ve volně prodejné zprávě, o kterou je možné zažádat na níže uvedeném mailu.

Dotazování proběhlo ve dnech 9. 4. - 30. 4. 2010 na reprezentativním vzorku 867 obyvatel Ústeckého kraje ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Spokojenost s životem v Ústeckém kraji


Většina obyvatel Ústecka žije v kraji ráda. Uvádí to více než polovina (55 %) osob. Nicméně situace není příliš dobrá – téměř 30 % populace je to jedno, a pětina (16 %) by se nejraději z kraje odstěhovala. To je velmi vysoký podíl, který není obvyklý. Navíc se stav oproti loňskému roku mírně zhoršil.
Nespokojeny jsou především osoby, které mají problémy s pracovním zařazením.

Zápory Ústeckého kraje


Celkem 6 z 10 obyvatel Ústeckého kraje má za to, že největším problémem regionu je nezaměstnanost. Obavy z nezaměstnanosti jsou silnější než před rokem a situace se tak nadále zhoršuje.

Třetina obyvatel (33 %) kraje není spokojena se stavem romské problematiky. Jedná se především o osoby, které mají s Romy častější zkušenosti (z okresů Most a Teplice) nicméně ani v ostatních okresech Ústeckého kraje není situace nijak dobrá.

Životní prostředí je až na třetím místě – jmenuje ho 15 % osob. Tento aspekt života je sice tedy pro obyvatele kraje důležitý, ale ve srovnání se dvěma předchozími se jedná spíše o marginální problém.

Problematika nezaměstnanosti

Naprostá většina obyvatel Ústecka má za to, že v kraji není dostatek pracovních příležitostí (myslí si to 88 % populace). Kromě toho se velká část zaměstnaných osob (45 %) obává ztráty svého zaměstnání. Situace se v obou případech oproti roku 2009 zhoršila.

Dlouhodobá nezaměstnanost má podle dotázaných obyvatel důvod především v nedostatku práce za odpovídající mzdu.

Romská problematika

Dlouhodobá nespokojenost vede občany k preferenci spíše represivních opatření, jako jsou kroky proti neplatičům a těm, kteří zneužívají sociální dávky nebo posílení policie. Celkem 4 z 10 obyvatel Ústeckého kraje by si přálo Romy odstěhovat do lokalit za hranice města. Opatření k posílení socializace Romů (zaměstnanecké programy, vzdělávání, sociální pracovníci atd.) jsou většinou jmenovány až na druhém místě.

Životní prostředí

Stav životního prostředí se v kraji bezesporu zlepšil. Ve srovnání se stavem před rokem 1989 je situace daleko lepší, alespoň si to myslí téměř všichni (86 %) obyvatelé regionu. Nicméně životní prostředí se stále potýká s různými formami znečištění a lidé si to uvědomují.

Životní prostředí podle obyvatel Ústeckého kraje nejvíce zatěžují automobily a chemický průmysl, až na 3. místě jsou elektrárny. Po odsíření tepelných elektráren již nepředstavují zplodiny ze spalování hnědého uhlí tak závažný problém jako v 90. letech minulého století.

Největší znečišťovatel ovzduší


V Ústeckém kraji je také všeobecně přijímán názor, že během posledních dvaceti let bylo dosaženo významného zlepšení rekultivace krajiny. Tvrdí to téměř 90 % osob, které se k problému mohou vyjádřit (tedy ti, kteří pamatují dobu před 20 lety), že ke zlepšení došlo.

Těžba

Těžební činnost je pro Ústecký kraj typická. V souvislosti s aktuální problematikou prolomení těžebních limitů byl zkoumán i tento aspekt života v kraji.

Co nejrychlejší ukončení těžby v Ústeckém kraji


Především obavy z nezaměstnanosti vedou k přesvědčení, že by bylo vhodné pokračovat v dobývací činnosti na území Ústeckého kraje. V těžbě by raději pokračovala polovina (51 %) populace, okamžité ukončení těžby si pak přeje třetina (31 %) osob. V případě populace, která je potenciálním rozšířením těžebních prostor postižena, je souhlas nižší než v ostatních skupinách osob.

Naopak, lidé, kteří žijí v kraji rádi a mají za to, že se zde život zlepšuje (jsou tedy Ústeckými patrioty), jsou pro pokračování těžby uhlí, neboť si jasně uvědomují, rizika sociálních důsledků rychlého ukončení těžby.

Souhlas s tvrzením, že by se v  případě dohody dotčených obyvatel...


V případě dohody (obsahující náležité vyrovnání, včetně možnosti adekvátního náhradního bydlení) těžařských společností a obyvatel obcí, pod kterými se vyskytují zásoby uhlí, by občané Ústeckého kraje s těžbou souhlasili.

Pro těžbu je celkem 56 % osob, proti je 29 %. Situace je tedy obdobná jako v případě názorů na ukončení těžby uhlí.

Celkově lze říct, že názory obyvatel na těžbu jsou v čase konstantní a potvrdila se hypotéza, že se oproti situaci z roku 2009 nijak nezmění.



Pro další informace prosím kontaktujte:

Vojtěch Hündl
GSM: +420 731 403 626
Tel.: +420 233 111 008
Fax: +420 233 111 002
e-mail: hundl@ppmfactum.cz

František Knobloch
GSM: +420 731 403 651
Tel.: +420 233 111 004
Fax: +420 233 111 002
e-mail: knobloch@ppmfactum.cz