Vánoční zvyky a tradice

06. 12. 2004
Společnost Factum Invenio položila v rámci svého programu omnibus otázky týkající se vánočního chování českých spotřebitelů. Dotazování proběhlo ve dnech 5.11. – 10.11.2004 metodou řízených osobních rozhovorů na reprezentativním výběrovém souboru 1026 občanů České republiky ve věku od 15 let získaném kvótním výběrem.

Smaženého kapra při štědrovečerní večeři si stejně jako loni dopřeje většina (88 %) Čechů. Podíl osob, které toto tradiční jídlo plánují pojíst, je oproti roku 2001 o 5% vyšší (2001 – 83%). Rozdíly v konzumaci tohoto jídla se objevují z hlediska věku, kdy mladší lidé do 29 let častěji volí i jiné pokrmy (zejména ve věkové kategorii 15 –17 jí kapra pouze 80%). Podstatnou roli hraje hrubý příjem domácnosti, kdy lidé s nižším příjmem volí jiné, možná i levnější, menu. Z hlediska struktury domácnosti, smaženého kapra volí nejméně často svobodní a rozvedení, zejména ti, kteří žijí v jednočlenných domácnostech. Naopak velké domácnosti s pěti a více členy si smaženého kapra dopřejí v 94 % případů. Objevují se i regionální rozdíly, kdy kapr je nejtypičtějším štědrovečerním jídlem v Jihomoravském, Olomouckém, Pardubickém, Plzeňském a Zlínském kraji a také v Praze a kraji Vysočina. Smažený kapr je nejméně typický pro Liberecký a Karlovarský kraj.

Druhým nejvíce provozovaným zvykem je zpívání a poslouchání koled - dodržují ho přesně tři čtvrtiny respondentů. Koledy zpívají významně častěji ženy (82 %) než muži (68 %). Z hlediska věku nejsou významnější rozdíly, pouze lidé do 29 let tento zvyk dodržují nepatrně méně často. Koledy se zpívají více i v domácnostech lidí s vyšším vzděláním (SŠ a VŠ okolo 78%). Naopak odlišnosti jsou v souvislosti s velikostí a skladbou domácnosti. Tuto tradici dodržují významně častěji sezdaní lidé a ti, kteří žijí ve větších domácnostech se (5 a více členů domácnosti – 87 %). Zpívání a poslechu koled se naopak nejméně často věnují svobodní, zejména žijící v jednočlenných domácnostech. I zde se projevují krajové odlišnosti. Významně častější zpívání koled je ve Zlínském a Libereckém kraji, nejméně časté naopak v Plzeňském kraji.

Lidový zvyk řezání větvičky z třešně 4. prosince na svátek Barbory, tzv. barborky, dodržuje 59 %. Významně častěji tento zvyk dodržují ženy (69 %), ale zároveň i téměř polovina mužů (48 %). Tradici řezání barborek dodržuje nejčastěji věková kategorie 45 – 59 let (více jak dvě třetiny) a je významně častější u sezdaných lidí (63 %). Stejně jako u ostatních tradic se barborky objevují častěji v rodinách vícečlenných a s dětmi. Tyto skutečnosti ukazují, že lidé patrně příliš neznají podstatu této tradice. Regionální rozdíly souvisí s velikostí obce – barborky jsou nejčastější v malých obcích (78%), kde jsou větvičky z třešně dostupnější, a jsou typičtější v českých krajích než na Moravě. Ve velkoměstech nad 100 tisíc obyvatel dodržuje tuto tradici necelá polovina domácností.

Štědrovečerní krájení jablíček se koná u poloviny respondentů. Významně častěji ho dodržují ženy (58 %) než muži (44 %). Z hlediska věku, vzdělání, rodinného stavu, příjmu se neobjevily žádné významné diference. Častěji, stejně jako ostatní zvyky, se jablíčka na Štědrý večer rozkrajují v početnějších domácnostech a jsou-li tam děti – s rostoucím počtem dětí v rodině se zvyšuje podíl domácností, který tento zvyk dodržuje (1 dítě – 51 %, 2 děti – 56%, 3 a více dětí – 78 %). Jablíčka se krájí více v Karlovarském a Pardubickém kraji a naopak méně často v Hradeckém kraji.

Na jesličky se chodí dívat 43 % lidí, častěji jsou to ženy (47 %) než muži (38 %) osoby s vyšším vzděláním. Nejméně často navštěvuje jesličky věkové kategorie 15 – 17 let (28 %). Jesličky více vyhledávají sezdaní (47 %) lidé žijící ve vícepočetných domácnostech s dětmi. Z regionálního pohledu jde nejvíce o osoby žijící v Jižních Čechách (62 %) a na Jižní Moravě (57 %) – naopak nejméně je tato tradice dodržována v Karlovarském kraji (21 %) a kraji Vysočina (29 %). Podstatná je i velikost obce, respektive dostupnost jesliček, které častěji zhlížejí osoby buď ve velmi malých obcích nebo naopak ve velkoměstech.

Půlnoční mši navštěvuje více než třetina (35 %) respondentů. Půlnoční mše se navštěvují častěji ve Zlínském, Královehradeckém a Jihomoravském kraji. Rozdíly mezi muži a ženami nejsou otázce návštěvy výrazné. Významně se odlišují velké rodiny (pěti a vícečlenné), které půlnoční mše navštěvují nejčastěji. Nejméně často byly návštěvy půlnočních mší zaznamenány u osob s nejnižším vzděláním (29 %), nejčastěji u vysokoškolsky vzdělaných lidí (40 %). Ostatní charakteristiky nepodmiňují podstatnější diference.

Dalším méně frekventovaným zvykem je pouštění svíček v nádobě s vodou, který dodržuje pětina respondentů (21 %). Ženy tento zvyk praktikují nepatrně častěji než muži a je častější u mladších lidí do 44 let než u starších - vzhledem k tomu, že jde o domácí a rodinný zvyk, je častěji provozován v rodinách vícepočetných, s dětmi. Tento zvyk se častěji naplňuje v Libereckém a Moravskoslezském kraji.

Zvyk lití olova provozuje pouze zlomek Čechů (5 %). Jde o tradici, která je poměrně náročná na provedení, což dozajista snižuje podíl osob, které se jí o Vánocích zabývají. Výrazně častěji je tato tradice provozována v Libereckém kraji (13 %) a v Praze (11 %) a dále buď ve velmi malých obcích nebo naopak ve velkoměstech.

Nějaký vánoční stromeček bude mít 93 % Čechů. Více jak polovina respondentů (56 %) bude mít živý vánoční stromeček. Živý stromeček budou mít významně častěji mladší lidé do 44 let, vzdělanější lidé, lidé, kteří jsou sezdaní nebo svobodní. S rostoucím počtem osob v domácnosti klesá podíl těch, kteří vánoční stromeček mít nebudou - v jednočlenných domácnostech se to týká téměř třetiny lidí (32 %). Bez stromečku dále zůstanou nejčastěji lidé nad 60 let věku, ovdovělí a rozvedení a také lidé žijící ve velkoměstech (11 %).

Ukazuje se, že v rodinách se 3 a více dětmi klesá podíl domácností, které budou volit živý stromeček (3 a více dětí - 44 %). Umělý stromeček budou mít významně častěji naopak lidé nad 45 let, lidé s nižším dosaženým stupněm vzdělání a lidé rozvedení a ovdovělí.

Významné diference se objevují i z hlediska příjmu domácnosti. Zatímco domácnosti s nižším příjmem budou mít umělý stromeček, téměř dvě třetiny domácností s hrubým měsíčním příjmem nad 20 000 Kč budou mít živý vánoční stromeček. Regionální pohled ukazuje, že volba živého stromku je nejčastější v „tradičnějších“ regionech (Liberecký, Jihočeský, Hradecký a Pardubický kraj a Vysočina), nejméně častá v naopak v průmyslových oblastech a městech nad 200 tisíc obyvatel. Zde převažuje umělý stromeček.

Jedním ze zvyků nejen v českém prostředí je pečení vánočního cukroví. Většina Čechů (87 %) si alespoň část cukroví peče bez cizí pomoci sama. Více jak dvě třetiny (68 %) pak samy pečou všechno. Jde především o ženy, které jsou sezdané a mají rodinu, často početnější a s dětmi. Jsou ve věku mladším a středním. Ostatní charakteristiky ani regionální příslušnost zde nehrají významnější roli. Čtvrtina lidí uvádí, že jim alespoň část cukroví peče někdo jiný zdarma (26 %). Všechno cukroví dostává zadarmo pouze 8 % domácností. Jsou to častěji muži, mladí lidé do 29 let, kteří žijí osaměle. Stejně jako loni si alespoň část cukroví objednává necelá pětina (19 %), ve srovnání s rokem 2001 podíl těchto lidí mírně poklesl ( 27 %). Všechno cukroví si objednává pouze 5 % domácností. Jde o lidi mezi 30 a 44, s vyšším vzděláním a příjmem, kteří žijí buď ve velmi malých obcích nebo naopak ve velkoměstech. Lze předpokládat, že jsou to lidé, kteří jsou silně pracovně vytížení.

Alespoň částečně si vánoční úklid obstarává samo 96 % Čechů, přičemž veškerý úklid provádí zcela samo 88 % lidí. Alespoň částečný úklid zdarma bývá nejčastěji poskytován starším lidem na 60 let, žijícím osaměle, a mužům. Najmutí úklidové služby na veškerý vánoční úklid se týká pouze jedno procento populace, částečný úklid si pak objednává 4 % lidí. Alespoň si platí nejčastěji lidé ve věku 45 – 59 let (7 %), vysokoškolsky vzdělaní (12 %) a s vyššími příjmy (9 %), kteří žijí buď ve velmi malých obcích nebo ve velkoměstech. I ze to budou patrně silně pracovně vytížení lidé. Možnost najmutí úklidové služby je nejčastěji využívána v Libereckém a Hradeckém kraji.