Vliv navrhované reformy veřejných financí na zdravotnictví, školství, zaměstnanost a další oblasti, které se dotýkají života většiny lidí

17. 05. 2007
Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus několik otázek týkajících se názorů veřejnosti na současnou situaci ve zdravotnictví, školství, zaměstnanosti a v dalších oblastech, a na to, jak budou tyto oblasti ovlivněny navrženou reformou veřejných financí.
Dotazování proběhlo ve dnech 26.4. – 2.5. 2007 na reprezentativním vzorku 1008 obyvatel ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem.



Hodnocení situace ve vybraných oblastech

Předmětem hodnocení byla zdravotní péče, důchody a zabezpečení ve stáří, podmínky pro založení a život rodiny, vzdělávání a školství, bydlení, zaměstnanost a pracovní příležitosti a podmínky pro podnikání. Oblastí, kde je podle názoru lidí situace nejvíce uspokojivá, je vzdělávání a školství. Situaci zde považuje za dobrou více než polovina obyvatel ČR (55,4 %), přičemž téměř desetina (8,4 %) se domnívá, že situace je dokonce velmi dobrá. Jedná se však o jedinou z vybraných oblastí, kde převažuje pozitivní hodnocení. O něco hůře je hodnocena zdravotní péče, kterou považují za uspokojivou téměř dvě pětiny lidí (37,4 %), a dále bydlení a podmínky pro podnikání, kde je současná situace dobrá podle názoru zhruba třetiny obyvatel ČR (bydlení 33,1 %; podmínky pro podnikání 32,2 %). Zaměstnanost a pracovní příležitosti a zabezpečení ve stáří považuje za uspokojivé zhruba čtvrtina lidí (zaměstnanost a pracovní příležitosti 29,1 %; zabezpečení ve stáří 23,4 %).

Nejhůře hodnocenou oblastí jsou podmínky pro založení a život rodiny. Situaci zde považují za špatnou téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR (celkem 73,5 %); těch, kteří vnímají situaci jako velmi špatnou, je čtvrtina (25,6 %).

Hodnocení současné situace ve vybraných oblastech

Silně diferencované jsou názory na současnou situaci v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí. Situaci považují zcela přirozeně za dobrou zejména lidé s vysokoškolským vzděláním (40,0 %), Pražané (41,6 %), lidé z měst nad 100 tisíc obyvatel (41,0 %) a také příznivci ODS (38,4 %; příznivci ČSSD 21,8 %).

Za zmínku dále stojí, že lidé z Moravy posuzují situaci v oblasti zdravotní péče, zabezpečení ve stáří a vzdělávání mnohem příznivěji než obyvatelé jiných částí ČR. Zdravotní péči považuje za dobrou polovina Moravanů (50,3 %), zabezpečení ve stáří téměř třetina (31,2 %) a školství a vzdělávání dvě třetiny z nich (66,6 %).

Očekávání spojená s reformou veřejných financí

Změny, které přinese navrhovaná reforma veřejných financí do těchto oblastí, nebudou podle názoru lidí příliš pozitivní. U čtyřech ze sedmi sledovaných oblastí je nejsilněji zastoupen názor, že situace se vlivem reformy veřejných financí zhorší. Pesimistická očekávání jednoznačně převládají pokud jde o starobní důchody a zabezpečení ve stáří (zhoršení očekává 51,9 % lidí) a jsou velmi silná také ve vztahu k podmínkám pro založení a život rodiny (47,9 %) a zdravotní péči (45,7 %). Nejméně lidí (27,4 %) očekává zhoršení situace v oblasti podmínek pro podnikání; je ale nutno uvést, že čtvrtina lidí neumí dopady do této oblasti posoudit (23,9 %).

Podíl osob, které zastávají názor, že situace se ve sledovaných oblastech vlivem reformy zlepší, je poměrně malý. Pohybuje od 17,4 % (podmínky pro podnikání) do 10,6 % (podmínky pro založení a život rodiny).

Očekávaná změna situace po realizaci reformy veřejných financí

Očekávání týkající se dopadů reformy významně souvisí se stranickými preferencemi obyvatel ČR. Největší rozdíly jsou mezi příznivci ODS na straně jedné a příznivci ČSSD, resp. KSČM na straně druhé. Mezi sympatizanty ODS je vždy významně více těch, kteří očekávají v jednotlivých oblastech zlepšení. Tabulka ilustruje rozdíly v názorech příznivců dvou hlavních politických rivalů – ODS a ČSSD.

Očekávání týkající se dopadů reformy do sledovaných oblastí

Z hlediska sledovaných sociodemografických znaků jsou nejvýrazněji diferencována pozitivní očekávání dopadů reformy ve vztahu ke zdravotní péči. Příznivé vlivy reformy častěji předpokládají zejména lidé s vysokoškolským vzděláním (26,4 %), příslušníci domácností s příjmy nad 35 tisíc Kč měsíčně (21,0 %), Pražané (23,1 %) a obyvatelé velkých měst nad 100 tisíc obyvatel (22,0 %). Oproti tomu negativní dopady reformy v této oblasti očekávají hlavně obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel (52,8 %).