Volební prognóza

10. 03. 2005
Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí. Vzhledem k častému nepochopení a dezinterpretaci preferencí (přímé srovnávání s výsledky voleb) jsou od počátku roku 1999 zveřejňovány jednak stranické preference, jednak prognózy výsledků voleb do Poslanecké sněmovny.
Dotazování proběhlo ve dnech 11. - 16. 2. 2005 na reprezentativním vzorku 997 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Z výzkumu vyplývá, že v únoru výslovně nevyloučily svou účast ve volbách do sněmovny dvě třetiny (69,9 %) občanů, což je z dlouhodobého hlediska mírně podprůměrná hodnota.

Volební prognóza, kterou na základě výsledků výzkumu Factum Invenio zpracovává, je založena na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti.

Vývoj volební prognózy ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale zatím není plně stabilizovaná. Krátkodobou ztrátu voličské přízně, kterou tato strana zaznamenala po jmenování vlády Stanislava Grosse, se po vyhraných krajských a senátních volbách podařilo nahradit, spory ve vládní koalici však pozici ODS nevylepšily. Naproti tomu pozice ČSSD je ve srovnání s rokem 2002 přibližně dvoutřetinová. Počáteční popularity nové vlády S. Grosse se této straně nepodařilo využít, ale aféra kolem Grossova bytu předpokládaný volební výsledek ČSSD zatím ovlivňuje jen zanedbatelně. Prognóza volebního výsledku KSČM je stabilně nad hladinou 20 % a komunisté by tak za současné situace skončili jako druhá nejsilnější parlamentní frakce. Z dlouhodobého hlediska je možno pozorovat i mírné posílení pozic KDU-ČSL, jejíž volební výsledek se nyní pohybuje kolem hladiny 10 %. Spory ve vládní koalici pozici této strany neprospěly, zjištěný pokles je však pod hranicí statistické významnosti.

Žádné jiné politické straně by se podle této prognózy nepodařilo překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. V ní by tak ODS získala pravděpodobně 77 mandátů, KSČM 57 mandátů, ČSSD 43 mandátů a KDU-ČSL 23 mandátů. Vzhledem k tomu, že odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 mandátů, není možné na základě této prognózy dostatečně spolehlivě určit, zda by většinu ve sněmovně měla případná pravostředová koalice ODS a KDU-ČSL nebo potenciální levicová koalice KSČM s ČSSD.

Volební prognóza využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že téměř polovina veřejnosti se k žádné straně nepřiklání (16,2 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 30,1 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). V žebříčku stranických preferencí je od počátku loňského roku na první místě ODS, kterou v současnosti preferuje 17,5 % všech oprávněných voličů. Na druhé příčce je KSČM, kterou nyní preferuje 12,9 % oprávněných voličů. Na třetím místě zůstává ČSSD s preferencí 10,3 % oprávněných voličů. KDU-ČSL je dlouhou dobu pevně usazena na čtvrtém místě, nyní ji preferuje 5,3 % oprávněných voličů. Podle pořadí stranických preferencí dále skončila Strana zelených (2,1 %), Nezávislí (2,0 %), Sdružení nezávislých kandidátů (1,8 %), Unie svobody (0,8 %) a Evropští demokraté, které preferuje 0,5% oprávněných voličů. Jiné strany preferuje celkem 0,5 % oprávněných voličů.