Volební prognóza

31. 05. 2005
Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí. Vzhledem k častému nepochopení a dezinterpretaci preferencí (přímé srovnávání s výsledky voleb) jsou od počátku roku 1999 zveřejňovány jednak stranické preference, jednak prognózy výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Volební prognóza, kterou na základě výsledků výzkumu Factum Invenio zpracovává, je založena na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti.

Z výzkumu vyplývá, že v květnu by se voleb do sněmovny zúčastnila polovina oprávněných voličů
(51 %), což je z dlouhodobého hlediska mírně podprůměrná hodnota. Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by se podle této prognózy podařilo překonat pouze čtyřem stranám. ODS by tak získala pravděpodobně 71 mandátů, KSČM 60 mandátů, ČSSD 39 mandátů a KDU-ČSL 30 mandátů. Vzhledem k tomu, že odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 mandátů, není možné na základě této prognózy dostatečně spolehlivě určit, zda by většinu ve sněmovně měla případná pravostředová koalice ODS a KDU-ČSL nebo potenciální levicová koalice KSČM s ČSSD.

Vývoj volební prognózy ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale zatím není plně stabilizovaná. Strana v květnu zaznamenala obdobnou ztrátu voličské přízně, jako po jmenování vlády Stanislava Grosse. Tehdy se ztrátu po vyhraných krajských a senátních volbách podařilo nahradit. Naproti tomu podpora ČSSD je ve srovnání s rokem 2002 nyní zhruba poloviční. Ačkoli aféra kolem Grossova bytu předpokládaný volební výsledek ČSSD ovlivnila v počátcích jen zanedbatelně, následná vleklá vládní krize se na pozici ČSSD již výrazně podepsala. Po odstoupení Stanislava Grosse z postu premiéra došlo k zastavení poklesu voličské přízně. Volební výsledek KSČM podle této prognózy opět přesáhl hladinu 25 %. Komunisté by tak za současné situace suverénně skončili jako druhá nejsilnější parlamentní frakce. Z dlouhodobého hlediska je možno pozorovat i mírné posílení pozic KDU-ČSL, jejíž předpokládaný volební výsledek již půl roku neklesl pod hladinu 10 %. Spory ve vládní koalici pozici této strany nakonec neoslabily.

Poznámka:
Volební prognóza využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že téměř polovina veřejnosti se k žádné straně nepřiklání (17,3 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 28,9 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). V žebříčku stranických preferencí je od počátku loňského roku na prvním místě ODS, kterou v současnosti preferuje 15,9 % všech oprávněných voličů. Na druhé příčce je KSČM, kterou nyní preferuje 13,7 % oprávněných voličů. Na třetím místě zůstává ČSSD s preferencí 8,9 % oprávněných voličů. KDU-ČSL je dlouhou dobu pevně usazena na čtvrtém místě, nyní ji preferuje 6,8 % oprávněných voličů. Podle pořadí stranických preferencí dále skončila Strana zelených (2,8 %), Nezávislí (2,4 %), Sdružení nezávislých kandidátů (1,3 %), Evropští demokraté (0,8 %) a Unie svobody, kterou preferuje 0,4 % oprávněných voličů. Jiné strany preferuje celkem 0,8 % oprávněných voličů.