Volební prognóza

22. 09. 2005
Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí. Vzhledem k častému nepochopení a dezinterpretaci preferencí (přímé srovnávání s výsledky voleb) jsou od počátku roku 1999 zveřejňovány jednak stranické preference, jednak prognózy výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Volební prognóza, kterou na základě výsledků výzkumu Factum Invenio zpracovává, je založena na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti.

Údaje předchozího výzkumu, provedeného ve dnech 29. 7. – 2. 8. 2005, signalizovaly podprůměrnou volební účast (52,8 %). ODS by podle nich sice skončila ve volbách jako nejsilnější politická strana (31,1 % hlasů), absolutní většinu by však získala levice – celkem 50,6 % hlasů (ČSSD 27,6 % a KSČM 23,0 %). To je ovšem hodnota, která dosti významně vybočuje z dlouhodobých trendů (součet prognóz pro tyto dvě strany byl zatím nejvyšší v září 2004, kdy činil 47,0 %) a převyšuje i výsledek levice v minulých volbách do poslanecké sněmovny (tehdy ČSSD a KSČM získaly v součtu 48,7 % hlasů).

Podrobná analýza navíc ukázala, že prognóza je nestabilní. Pozice ODS, ČSSD i KSČM se v době dotazování měnily den po dni. Unikátní názorová situace vládla v sobotu 30.7. – hodnota vypočtená v tento den pro ODS zcela vybočuje z dlouhodobých trendů. S postupem rozšiřování informací o událostech na Tachovsku se nejprve miska vah v neděli vychýlila na opačnou stranu – pozice ČSSD se jakoby vrátila na úroveň pátku, kdy média informovala o přípravě zásahu proti CzechTek. V následujících dnech se pak vytvořil trend, který lze interpretovat v souvislosti s postupně analytičtějším přístupem médií k celé kauze. V jeho důsledku se hodnoty zjištěné pro ODS přibližovaly červnové volební prognóze, ČSSD oslabovala a naopak KSČM posilovala. Zejména v případě ČSSD ukazovala tato podrobná analýza, že souhrnné údaje za celé období, které se běžně používají pro sestavení volební prognózy, naznačují ve srovnání s minulými výzkumy jiný trend než odpovídá situaci po CzechTeku.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že počátkem září by se voleb do poslanecké sněmovny zúčastnilo 53,5 % oprávněných voličů, což je z dlouhodobého hlediska mírně podprůměrná hodnota. Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti.

Pouze čtyřem politickým stranám by se podařilo překonat pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná. ODS by pravděpodobně získala 76 mandátů, KSČM 52 mandátů, ČSSD 51 mandátů a KDU-ČSL 21 mandátů. Vzhledem k tomu, že odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 mandátů, není možné na základě této prognózy dostatečně spolehlivě určit, zda by většinu ve sněmovně měla případná pravostředová koalice ODS a KDU-ČSL nebo potenciální levicová koalice KSČM s ČSSD. Většinu by tak spolehlivě získala pouze velká koalice ODS a ČSSD.

Pomineme-li zavádějící údaje z přelomu července a srpna, ukazuje vývoj volební prognózy, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, její předpokládaný volební výsledek se stabilizoval a dosahuje nyní třetiny hlasů. Mírný nárůst voličské přízně oproti červnu 2005 zaznamenala KSČM, která se tak dostala těsně na druhou pozici. Ohlášený odchod předsedy strany Grebeníčka, zveřejněný v médiích 12. září, nemohl již výsledky průzkumu výrazněji ovlivnit. ČSSD zaznamenala v červnu výrazný nárůst voličské přízně a dokázala si ji udržet i po prázdninách. Popularitu strany zatím nepoznamenaly ani spory kolem policejního zásahu na CzechTek 2005 ani současná aféra s privatizací Unipetrolu. Oproti červnu došlo k mírnému oslabení pozic KDU-ČSL, jejíž předpokládaný volební výsledek by nyní dosáhl 9,5 %.

Volební prognóza využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že více než dvě pětiny veřejnosti se k žádné straně nepřiklánějí (16,3 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 26,5 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). V žebříčku stranických preferencí je od počátku loňského roku na prvním místě ODS, kterou v současnosti preferuje 18,5 % všech oprávněných voličů. Na druhé příčce je ČSSD, kterou nyní preferuje 12,4 % oprávněných voličů. Na třetím místě zůstává KSČM s preferencí 12,2 % oprávněných voličů. KDU-ČSL je dlouhou dobu pevně usazena na čtvrtém místě, nyní ji preferuje 5,3 % oprávněných voličů. Podle pořadí stranických preferencí dále skončili Nezávislí (2,3 %), Strana zelených (2,3 %), Sdružení nezávislých kandidátů (1,7 %), Unie svobody (0,9 %) a Evropští demokraté, které preferuje 0,7 % oprávněných voličů. Jiné strany preferuje celkem 0,9 % oprávněných voličů.