Volební prognóza, příklon voličů k vybraným politickým stranám, očekávaný vítěz voleb

28. 05. 2006
Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí. Vzhledem k častému nepochopení a dezinterpretaci preferencí (přímé srovnávání s výsledky voleb) jsou od počátku roku 1999 zveřejňovány jednak stranické preference, jednak prognózy výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Volební prognóza, kterou na základě výsledků výzkumu Factum Invenio zpracovává, je založena na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti.

Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus také otázky týkající se afilace veřejnosti k vybraným politickým stranám. Opět byla použita nově vyvinutá metodika měření afilace (příklonu) k politickým stranám, která je založena na standardních procesech tvorby volební prognózy doplněných o měření deklarovaného vztahu k jednotlivých stranám na jedenáctibodové škále subjektivního ztotožnění. Ze získaných výsledků byly sestaveny jednak grafy míry afilace dospělé populace České republiky k jednotlivým stranám (jde vždy o graf v levé polovině stránky), jednak typologizace pravděpodobných účastníků voleb z hlediska pravděpodobnosti, že budou nebo by mohli pro danou stranu hlasovat (jde vždy o graf v pravé polovině stránky).

Dotazování proběhlo ve dnech 18. – 24. 5. 2006 na reprezentativním vzorku 955 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Factum Invenio realizuje všechny předvolební průzkumy ve vlastní režii nebo ve spolupráci s respektovanými českými medii. Agentura nespolupracuje s žádnou politickou stranou a přímo ani nepřímo se nepodílí na žádné volební kampani. Zpracovaná volební prognóza zohledňuje pouze ty jevy a procesy na politické scéně, které bylo možné ke dni 28.5.2006 předvídat. Výběrová chyba se u jednotlivých politických stran pohybuje v rozmezí +/- 2 %, respektive +/- 2 mandáty.

Očekávaná volební účast a volební prognóza

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že ve druhé polovině května 2006 by se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 56,5 % oprávněných voličů. Očekávaná volební účast je nyní jen mírně nižší než účast v minulých volbách do Sněmovny v roce 2002 (58,0 % oprávněných voličů). V průběhu volební kampaně se očekávaná volební účast mírně zvýšila.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Pozn: Factum Invenio pokládá uzavřenou otázku, v níž jsou respondentům předloženy karty s názvy všech kandidujících politických stran. Graf neobsahuje strany, které žádný respondent nevybral.

Poslední předvolební výzkum potvrdil, že pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná, má šanci překonat pět politických stran. ČSSD by nyní pravděpodobně získala 63 mandátů, ODS 61 mandátů, KSČM 38 mandátů, KDU-ČSL 19 mandátů a Strana zelených 19 mandátů. I když odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 poslaneckých křesel, poměr sil v Poslanecké by byl zřejmě velice vyrovnaný: ČSSD a KSČM by měly dohromady 101 mandátů, koalice ČSSD s KDU-ČSL a SZ by získala také 101 mandátů, koalice ODS s KDU-ČSL a SZ by získala 99 mandátů.

TABULKA - V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Vývoj volební prognózy ukazuje, že voličská přízeň ČSSD je málo stabilizovaná, předpokládaný volební výsledek strany dlouhodobě osciloval kolem hladiny 25 %, ve druhé polovině května došlo významnému nárůstu voličské přízně. Z hlediska pozice ČSSD došlo od minulé vlny průzkumu (k 10.5.) k několika zásadním událostem: premiér Paroubek byl zvolen předsedou strany, v době konání průzkumu se odehrálo mediálně velmi akcentované fyzické napadení ministra zdravotnictví Davida Ratha členem ODS Miroslavem Mackem a proběhla první ze série debat předsedů ČSSD a ODS. Pozice ODS se proti roku 2002 posílila, její předpokládaný volební výsledek se dlouhodobě pohyboval kolem hladiny 30,0 %, během května však došlo k mírnému poklesu voličské přízně stany. Strana zveřejnila na začátku května definitivní podobu svého volebního programu, její volební přízeň to ovšem nezvýšilo. Také reakce na zmiňovaný incident na valné hromadě Stomatologické komory nebyla zcela důsledná. KSČM zůstává pevně usazena na třetí pozici, její předpokládaný volební výsledek se dlouhodobě pohybuje kolem hladiny 18 % a zůstává v období předvolební kampaně stabilní. Předpokládaný volební výsledek KDU-ČSL se dlouhodobě pohybuje kolem hladiny 10 %, od dubna však je patrná tendence k mírnému poklesu voličské přízně. Voličská přízeň Strany zelených se od poloviny dubna pohybuje mírně pod hranicí 10%. Kolísání předpokládaného volebního výsledku Strany zelených dokládá dosud mělkou voličskou přízeň, která citlivě reaguje na události v předvolební kampani.

Poznámka:
Volební prognóza využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že více než čtvrtina veřejnosti se k žádné straně nepřiklání (10,8 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 18,4 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). V žebříčku stranických preferencí je na prvním místě ČSSD, kterou v současnosti preferuje 19,5 % všech oprávněných voličů. Na druhé příčce je ODS s 18,7 % hlasů oprávněných voličů. Na třetím místě zůstává KSČM s preferencí 12,0 % oprávněných voličů. Čtvrtou Stranu zelených preferuje 7,3 % oprávněných voličů a pátou KDU-ČSL nyní preferuje 5,8 % oprávněných voličů. Příznivci KDU-ČSL deklarují vyšší ochotu jít k volbám a stranu podpořit než příznivci Strany zelených, což matematický model prognózy zohledňuje. Proto je v prognóze pořadí obou stran obrácené. Na dalších místech se umístily strany Nezávislí (1,7 %), SNK Evropští demokraté (1,3 %), Unie svobody - Demokratická unie (0,9 %), Strana zdravého rozumu (0,7 %), Právo a Spravedlnost (0,7 %), Nezávislí demokraté (předseda V. Železný) (0,7 %), Balbínova poetická strana (0,3 %), Moravané (0,3 %), Národní strana (0,3 %), Česká strana národně socialistická (0,2 %), Koalice pro Českou republiku (0,2 %), České hnutí za národní jednotu (0,1 %), Strana Rovnost šancí (0,1 %), Česká pravice (0,0 %), Koruna Česká (0,0 %), Pravý blok (0,0 %).

Příklon voličů k jednotlivým politickým stranám

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

ČSSD je stranou s poměrně malou skupinou zásadních odpůrců (v levém grafu je reprezentuje údaj v bodě 0) a téměř stejně velkým zastoupením lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah (v levém grafu hodnota v bodě 5). Straně se během volební kampaně podařilo zaktivovat její „tvrdé jádro“, které je nyní se stranou poměrně silně identifikováno (rostoucí podíl příznivců mezi kategoriemi 9 a 10). Vedle pravděpodobného zisku 28,5 % hlasů v parlamentních volbách disponuje ČSSD velmi rozsáhlou skupinou 27,1 % blízkých voličů, které by mohla ještě v koncovce kampaně oslovit. Strana je cizí více než čtvrtině voličů, jejich příklon k hlasování pro ČSSD je nepravděpodobný. Hlasy necelé pětiny voličů jsou pro ČSSD zcela nedostupné.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

ODS má před koncem volební kampaně také poměrně malou skupinu zásadních odpůrců, relativně nízké zastoupení lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah, a se stranou identifikované „tvrdé jádro“ (hodnota 10 v levém grafu). Vedle pravděpodobného zisku 27,8 % hlasů v parlamentních volbách disponuje „zásobárnou“ 18,7 % blízkých voličů, které by se mohla pokusit ještě oslovit. Téměř třetině voličů je strana cizí, jejich příklon k hlasování pro ni je nepravděpodobný. Hlasy pětiny voličů jsou pro ODS zcela nedostupné.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

V případě KSČM výzkum potvrdil extrémně velkou skupinu zásadních odpůrců a naopak velmi malé zastoupení lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah. „Tvrdé jádro“ je ovšem s touto stranou silně identifikováno (zastoupení kategorie 10 výrazně převažuje nad hodnotou v kategorii 9). Vedle pravděpodobného zisku 17,3 % hlasů v parlamentních volbách má strana poměrně úzkou skupinu 12,1 % blízkých voličů, které by mohla relativně snadno oslovit. Tento výsledek signalizuje, že v krajním případě (například v situaci znatelného selhání dalších politických stran) by teoreticky mohla získat ve volbách více než čtvrtinu hlasů. Třetině voličů je strana cizí, jejich příklon k hlasování pro KSČM je nepravděpodobný. Hlasy téměř dvou pětin voličů jsou pro KSČM zcela nedostupné.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

KDU-ČSL má středně velkou skupinu zásadních odpůrců, nízké je zastoupení lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah. Ani „tvrdé jádro“ není se stranou zcela identifikováno (hodnoty v bodech 9 a 10 jsou velmi blízké). Vedle pravděpodobného zisku 9,0 % hlasů v parlamentních volbách disponuje „zásobárnou“ 19,9 % blízkých voličů, které by mohla před volbami oslovit. I tak však zůstává mezi stranami, které by za současné situace ve volbách překonaly pětiprocentní hranici, na posledním místě z hlediska celkového voličského potenciálu. Téměř polovině všech oprávněných voličů je strana cizí, jejich příklon k hlasování pro KDU-ČSL je nepravděpodobný. Hlasy čtvrtiny voličů jsou pro tuto stranu zcela nedostupné.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Strana zelených je charakteristická malou skupinou zásadních odpůrců a s téměř stejně velkým zastoupením lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah. „Tvrdé jádro“ není s touto stranou jednoznačně identifikováno (klesající zastoupení v kategorii 10). Vedle pravděpodobného zisku 8,6 % hlasů v parlamentních volbách disponuje Strana zelených skupinou 37,0 % blízkých voličů, má tedy v koncovce volební kampaně hypoteticky největší růstový potenciál ze všech zkoumaných stran. To by mohlo hrát významnou roli v případě, že by došlo ke znatelnému selhání obou největších politických stran. Třetině voličů je Strana zelených cizí, jejich příklon k hlasování pro ni je nepravděpodobný. Hlasy pětiny voličů jsou pro Stranu zelených zcela nedostupné.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

V případě US-DEU se vytvořila velká skupina zásadních odpůrců a také podíl lidí, kteří vůči ní mají neutrální vztah, je relativně malý. „Tvrdé jádro“ strany prakticky neexistuje (zastoupení kategorie 10 je minimální). Vedle pravděpodobného zisku 1,1 % hlasů v parlamentních volbách disponuje strana skupinou 19,5 % blízkých voličů, které by se mohla pokusit ještě oslovit. Téměř polovině voličů je US-DEU cizí, jejich příklon k hlasování pro ni je nepravděpodobný. Hlasy třetiny voličů jsou pro stranu nedostupné.

Očekávaný vítěz voleb

Více než dvě pětiny oprávněných voličů očekávají, že vítězem voleb se stane ODS. Podle výsledků poslední prognózy se jeví jako dobře možné, že stejně jako v roce 2002 se toto očekávání nenaplní. Třetina oprávněných voličů očekává vítězství ČSSD. Vítězství jiné než těchto dvou největších stran očekává jen jeden ze šestnácti oprávněných voličů. Přibližně každý šestý oprávněný volič neumí vítěze voleb odhadnout.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ

Nejvíce věří ve vítězství své strany příznivci ODS – devět z deseti očekává vítězství své strany ve volbách. Vítězství ČSSD očekávají tři čtvrtiny příznivců této strany. Ve vítězství ČSSD věří také více než dvě pětiny příznivců KSČM, zatímco necelá třetina z nich očekává vítězství ODS a pětina vítězství „své“ strany, tedy KSČM. Příznivci KDU-ČSL nemají jednotný názor, více než třetina z nich očekává vítězství ODS, necelá třetina pak vítězství ČSSD. Téměř čtvrtina ovšem poměrně nerealisticky věří ve vítězství „své“ strany, tedy KDU-ČSL. Příznivci Strany zelených očekávají většinou vítězství ODS, pětina příznivců SZ očekává vítězství ČSSD. Jen jeden z dvaceti příznivců Strany zelených věří ve vítězství této strany ve volbách.

GRAF- V PDF DOKUMENTU KE STAŽENÍ